Syllabus
18. 2.
Úvod
Martin Blahota, doktorand KSI
Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 25. 2.
Úvod (Indie)
Martin Hříbek, ÚAS
Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 2, Indie 4. 3.
Blízký východ a severní Afrika
Adéla Provazníková, doktorandka KBS
Vojtěch Šarše, doktorand, Ústav románských studií
Být jako Oni aneb jiný mezi Jinými 11. 3.
Vietnam
Marta Lopatková, Ondřej Crhák, ÚAS
[Vietnamci českým pohledem] 18. 3.
Japonsko
Martin Blahota, doktorand KSI
Japonský panasiatismus jako reakce na bělošskou nadřazenost 25. 3.
Korea
Lukáš Kubík, doktorand ÚAS
Korejský etnický nacionalismus jako reakce na japonskou nadřazenost 8. 4.
Čína
Mariia Guleva, doktorandka KSI
China orientalized and orientalising 15. 4.
Tibet
Martin Hanker, Petr Jandáček, doktorandi ÚAS
Osvoboďme Tibet! Osvoboďme? Tibet? 22. 4.
Turecko
Jonáš Vlasák, doktorand ÚAS; Filip Kaas, doktorand KBV
Orientalismus alafranga a alaturka 29. 4.
Rusko
Mariia Guleva, doktorandka KSI
Russia between the East and the West 6. 5.
Česká reflexe (1, literatura)
Jiří Hubáček, doktorand, Ústav české literatury a komparatistiky
Česká literární recepce Orientu 13. 5.
Česká reflexe (2, duchovno)
Martin Hanker, Petr Jandáček, doktorandi ÚAS
Český Tibet – tajemný, svobodný, zaostalý
Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií - Martin Blahota, doktorand KSI
Studie Orientalismus publikovaná v roce 1978 americkým literárním vědcem palestinského původu Edwardem Saidem otřásla humanitními vědami na Západě a významně ovlivnila i podobu areálových studií v osmdesátých a devadesátých letech i později. Zásadním Saidovým přínosem je aplikace Foucaultovy teorie společenského “diskurzu” na oblast evropského bádání o mimoevropském světě a na reflexi “Orientu” v evropské literatuře. Said mimo jiné obviňuje západní orientalisty ze snahy “Orient” dehumanizovat a ovládat. Řada kritiků nicméně poukázala, že Saidův Orientalismus trpí řadou nedostatků a je spíše textem politického aktivisty než seriózní vědeckou prací. Přesto však tento text podnítil vznik mnoha zajímavých studií, které na Saida buď navazují (postkoloniální teorie / postkoloniální studia), nebo se pokoušejí vztah k “jinému” v Asii a Africe nahlížet pomocí odlišných metodologických postupů. V této přednášce představíme Saidova předchůdce Frantze Fanona, Saidův Orientalismus, odlišný přístup Burumova Okcidentalismu a také aktuální reflexi počátků orientalistiky v Čechách.
Povinná literatura
Said, Edward. 1978. Orientalism. Western Conceptions of the Orient. New York: Vintage Books, 1–28; nebo v překladu: Said, Edward. 2008. Orientalismus. Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 11–40.
Kipling, Rudyard. 1902. Kim. London: Macmillan, stačí 1–20, ale nejlépe celou první kapitolu; nebo v překladu: Kipling, Rudyard. 1924. Kim. Praha: Hejda a Tuček, stačí 7–26, ale nejlépe celou první kapitolu.
Doporučená literatura
Barša, Pavel. 2011. Orientálcova vzpoura. Praha: Dokořán, 7–82.
Barša, Pavel. 2015. Cesty k emancipaci. Praha: Academia, 11–96.
Buruma, Ian, and Avishai Margalit. 2004. Occidentalism: The West in the Eyes of its Enemies. New York: The Penguin Press; nebo v překladu: Buruma, Ian a Avishai Margalit. 2005. Okcidentalismus. Západ očima nepřátel. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Fanon, Frantz. 1967. Black Skin, White Masks. New York: Grove Weidenfeld; nebo v překladu Fanon, Frantz. 2011. Černá kůže, bílé masky. Praha: Tranzit.
Halbfass, Wilhelm. 1997. “Research and Reflections. Responses to My Respondents”. In: Franco, Eli and Karin Preisendanz (eds.). Beyond Orientalism. The Work of Wilhelm Halbfass and its Impact on Indian and Cross-Cultural Studies. Leiden: Brill.
Hála, Martin. 2005. “Střet generalizací. Orientalismus, okcidentalismus a kulturní klišé”. In: Buruma, Ian a Avishai Margalit. 2005. Okcidentalismus. Západ očima nepřátel. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 5–16.
Lomová, Olga a kol. 2020. Ex oriente lux. Rudolf Dvořák (1860–1920). Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Malečková, Jitka. 2020. “The Turk” in Czech Imagination (1870s-1923). Leiden: Brill.
Said, Edward. 1993. Culture and Imperialism. New York: Alfred A. Knopf, 132–162.
Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií (2, Indie) - Martin Hříbek
Velká Británie vytvořila největší impérium v dějinách lidstva a Indie byla jeho nejdůležitější kolonií, pověstnou perlou v koruně. Brity založená velkoměsta – Kalkata jako hlavní správní centrum a Bombaj jako centrum obchodní – se ve své době staly orientálními protipóly metropolitního Londýna. Indická elita v těchto dvou kosmopolitních centrech nejvýrazněji přispěla k indické recepci modernity, k formování indického nacionalismu i ke vzniku intelektuálních hnutí, které svým významem dalece přesáhly hranice Indického subkontinentu. To je i případ postkoloniálních studií, které indičtí autoři ovlivnili zásadním způsobem. V této přednášce se zaměříme na nejvýznamnější z nich a na jejich konceptuální přínos ke kritické teorii.
Povinná literatura
Chakrabarty, Dipesh. 2008. Provincializing Europe. Postcolonial thought and historical difference. Princeton, N.J.: Princeton University Press, (s. 27-46).
First published in 2000, Dipesh Chakrabarty's influential Provincializing Europe addresses the mythical figure of Europe that is often taken to be the original site of modernity in many histories of capitalist transition in non-Western countries. This imaginary Europe, Dipesh Chakrabarty argues, is built into the social sciences. The very idea of historicizing carries with it some peculiarly European assumptions about disenchanted space, secular time, and sovereignty. Measured against such mythical standards, capitalist transition in the third world has often seemed either incomplete or lacking. Provincializing Europe proposes that every case of transition to capitalism is a case of translation as well--a translation of existing worlds and their thought--categories into the categories and self-understandings of capitalist modernity. Now featuring a new preface in which Chakrabarty responds to his critics, this book globalizes European thought by exploring how it may be renewed both for and from the margins.
Doporučená literatura
Homi K. Bhabha. 1994. The Location of Culture. Routledge: London/New York 1994.
Rethinking questions of identity, social agency and national affiliation, Bhabha provides a working, if controversial, theory of cultural hybridity - one that goes far beyond previous attempts by others. In The Location of Culture, he uses concepts such as mimicry, interstice, hybridity, and liminality to argue that cultural production is always most productive where it is most ambivalent. Speaking in a voice that combines intellectual ease with the belief that theory itself can contribute to practical political change, Bhabha has become on
Annotation
Předmět je koncipován jako 60 minut přednášky a 30 minut diskuse. V úvodních týdnech studenty seznamuje s Orientalismem od Edwarda Saida a představuje významné Saidovy následovníky (autory postkoloniálních studií, např.
Gayatri Spivak), odpůrce (např. Wilhelm Halbfass) a ty, kteří se Saidem polemizují a vztah k “jinému” v “Orientu” zkoumají pomocí odlišných metodologií (např.
Ian Buruma). Předmět následně představuje reflexe orientalismu a postkoloniální teorie v jednotlivých areálových disciplínách zaměřených na Blízký východ, severní Afriku, Vietnam, Japonsko, Koreu, Čínu, Tibet, Rusko a Turecko.
Závěrečné dvě hodiny jsou věnovány české reflexi orientalismu v literatuře a duchovní oblasti. Zatímco výchozí texty postkoloniální teorie se zaměřují zejména na reflexi Orientu v západoevropských mocnostech ve vztahu k zemím, kam pronikala jejich koloniální expanze, tento předmět má širší záběr a zahrnuje jak země centrální, jihovýchodní a východní Asie, tak i širší okruh nositelů koloniálních ideologií včetně Ruska a Japonska.