Sylabus
Osnova: 1 Teoretický úvod do disciplíny sociální a lidská komunikace 1.1 Obecné vymezení oboru a jeho historie 1.2 Interakce s jinými vědními oblastmi 1.3 Definování teoretických východisek a základních terminologických pojmů 1.4 Popis základních složek komunikace, funkcí a komunikačních prostředků 1.5 Interakce versus komunikace 2 Shannon-Weaverův model a jeho vliv na komunikační teorii 2.1 Výhody a omezení modelů všeobecně 2.2 Shannon-Weaverův model s jeho základními charakteristikami 2.3 Výhody a omezení modelu z pohledu komunikačních studií 3 Teorie informace v komunikačních modelech 3.1 Hlavní představitelé oblasti (Aristotel, Harold Lasswell, Wilbur Schramm, David Berlo, Westley and MacLean, Theodore M. Newcomb, Gerhard Maletzke, ... ) 3.2 Funkce, význam a grafické znázornění jednotlivých modelů 3.3 Pochopení jedinečnosti, novosti či originality každého z přístupů 4 Předávání informací neverbálním projevem 4.1 Definování pojmu neverbální komunikace a jejích složek (kinesika, posturologie, proxemika, mimika, haptika, ...) 4.2 Shrnutí hlavních funkcí a užívaných prvků 4.3 Rozlišení hlavních klasifikací gest 4.4 Orientace v paralingvistických projevech sdělení 5 Chápání informace v mezikulturní komunikaci 5.1 Kulturní dimenze Gerta Hofstedeho a Fonse Trompenaarse 5.2 Proces interkulturní adaptace a popis jeho jednotlivých fází (S.
Lysgaard) 5.3 Vývojový model kulturní citlivosti (Milton J. Bennett) 5.4 Rozdílný postoj českých a německých pracovníků k informaci a komunikaci obecně 6 Role informace v komunikačních bariérách 6.1 Charakteristika fyziologických, mentálních, psychologických či jiných příčin 6.2 Nekompatibilita jednotlivých referenčních systémů 6.3 Rozlišení komunikačních bariér na straně komunikátora, příjemce a v komunikačních kanálech 6.4 Definování vnějších a neverbálních bariér 7 Informace a komunikační klima organizace 7.1 Otevřené a zavřené komunikační klima 7.2 Teoretický popis a grafické znázornění modelu komunikačního klima podle Robertsona 7.3 Fenomén sdílení informací 7.4 Informace v komunikačním auditu 8 Modifikace informace v masové mediální komunikaci 8.1 Úvod do základních termínů, historického vývoje a sociálního kontextu 8.2 Důležité znaky procesu masové komunikace 8.3 Hlavní názorové proudy týkající se teorie o vlivu médií 8.4 Primární a sekundární komunikační médium 8.5 Cenzura a propaganda 8.6 Médium v pojetí Marshalla MacLuhana, Torontská škola, vývoj komunikace podle převládajícího média 9 Informační funkce marketingové komunikace a reklamy 9.1 Charakteristika jednotlivých typů a cílů marketingového komunikačního mixu 9.2 Druhy a cíle reklamy, informační apel reklamy 9.3 Kulturní rozdíly v oblasti marketingové komunikace 9.4 Selektivní pozornost 10 Intrapersonální komunikace a vnitřní řeč 10.1 Popis a druhy intrapersonální komunikace 10.2 Podoby zdvojování či zmnožování "já" v intrapersonální komunikaci 10.3 Druhy vnitřních konfliktů a možnosti jejich zpracování 10.4 Transakční analýza (Eric Berne) 11 Konflikt v interpersonální komunikaci 11.1 Ovlivnění vnímání, konflikt jako přirozený fenomén 11.2 Vývoj konfliktu, aktivita a pasivita v řešení konfliktů, styly zvládání konfliktů 11.3 Reakce na konflikt, zpětná vazba 11.4 Sociální konflikty 11.5 Teorie mediace 12 Lingvistika a sémiotika v komunikaci 12.1 Charakteristika disciplín (lingvistika, sémiotika, syntax, sémantika a pragmatika) 12.2 Pojem "znak" a jeho vymezení dle Ferdinanda de Saussura a Charlese S.
Peirce 12.3 Druhy vztahů mezi znakem a tím, co je označováno 12.4 Arbitrárnost a lineárnost jazykového znaku 12.5 Asymetrie jazykového znaku (polysémie, homonymie, synonymie)
Anotace
Posláním přednášky je seznámení posluchačů s postoji a výsledky věd o sociální komunikaci a vybavit je teoretickými základy i praktickými dovednostmi k analýze komunikačních procesů pro pochopení složitosti společenského informačního procesu a komplexní povahu fenoménu sociální informace a získání vhodných postojů pro optimální interakci s uživateli.
Přednáška je zakončena seminární prací o vybrané knize, esejí a ústní zkouškou. Hodnocena bude i průběžná příprava na hodiny.