Sylabus
1. Obecné otázky systémů digitálních knihoven
1.1 Vznik, rozvoj, funkce a význam systémů digitálních knihoven v rámci globální nebo národní informační infrastruktury (GII / NII)
1.2 Termimologické otázky a definice pojmu "digitální knihovna" a jeho různá pojetí
1.3 Digitální knihovny versus knihovny tradiční - výzvy tradičním knihovnám
1.4 Typy digitálních objektů (digitálních zdrojů, digtálních entit) a jejich formáty (datové formáty)
1.4.1 Digitální texty a jejich formáty
1.4.2 Digitální obrazy a jejich formáty
1.4.3 Digitální zvuky a jejich formáty
1.4.4 Další typy digitálních objektů ve výběru a jejich formáty
1.5 Metadata v systémech digitálních knihoven, jejich druhy (popisná, administrativní, technická aj) a jejich funkce (metadatové specifikace: Dublin Core, RDF, MARCXML, MODS, MADS, METS, TEI, EAD, ONIX aj.)
1.6 Trvalé identifikátory digitálních objektů (URI, URN, HDL (Handles), ARK, PURL, DOI aj.) a jejich směrovací služby (resolution services)
1.7 Autorskoprávní otázky provozu a zejména využívání informací z digitálních knihoven
1.8 Architektura digitálních knihoven (Klasický americký model "Kahn-Wilensky")
1.8.1 Obecný model digitální knihovny
1.8.2 Digitální objekt, složenýdigitální objekt
1.8.3 Digitální repozitář (digitální skladiště / úložiště apod.)
1.8.4 Identifikační systém
1.8.5 Vyhledávací (rešeršní) systém
1.9 Referenční model OAIS (Otevřený archivační informační systém) - ISO 14721:2003
1.9.1 Problematika dlohodobé archivace a ochrany digitálních materiálů; důvěryhodná digitální úložiště
1.9.2 Informační model OAIS (pojetí informace v OAIS)
1.9.3 Funkční model OAIS
1.9.4 Model OAIS a digitální knihovny
1.10 Technické a programové zabezpečení digitálních knihoven (hlavní využívané softwary) *
2. Vyhledávání informací v systémech úplných elektronických textů
2.1 Vývoj, základní model a architektura systémů úplných elektronických (digitálních) textů
2.2 Hodnocení efektivity vyhledávání v systémech úplných textů; koeficient přesnosti (P) a úplnosti (R) a jejich vztah
2.3 Metody zpracování úplných textů (automatická indexace, lemmatizace, soubory stopslov aj.)
2.4 Invertované soubory (indexy)
2.5 Metody a modely vyhledávání z databází úplných textů
2.5.1 Booleovský model a jeho nedostatky
2.5.2 Vektorový modely a jeho nedostatky
2.5.3 Model fuzzy vyhledávání, pravděpodobnostní modely aj.
2.6 Vyhledávání informací v prostoru "povrchového" WWW (Surface Web) *
3. Digitální knihovny v oblasti akademicko-univerzitní (digitální systémy a fondy nekonvenční (šedé) literatury)
3.1 Otevřený přístup (Open Access, OA)
3.1.1 Definice a hlavní principy OA; vývoj OA; nový model komunikace informací ve vědě
3.1.2 Typy zdrojů OA (digitální archivy, online časopisy a jejich archivy a volný prostor WWW)
3.1.3 Registry zdrojů OA (ROAR, DOAR, DOAJ aj.)
3.1.4 Podpora OA (Budapešťská iniciativa, Prohlášení z Bethesdy, Berlínská deklarace)
3.1.5 Autorskoprávní otázky a přístupy komerčních nakladatelů k auto-archivaci (projekt ROMEO a SHERPA)
3.1.6 Licence "Creative Commons" (cc); Creative Commons Česká republika
3.2 Propojování (integrace) digitálních archivů a jejich služby
3.2.1 Iniciativa otevřených archivů OAI, její cíle, principy a aplikace
3.2.2 Protokol OAI-PMH (Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting)
3.2.3 Interoperabilita a digitální knihovny
3.3 Digitální knihovny a archivy ve vybraných oborech vědy a techniky (preprinty, zprávy, disertace a jiné typy šedé literatury)
3.3.1 Mezinárodní centralizované oborové archivy elektronických tisků (preprintů nebo postprintů) (arXiv.org E-Print Archive, PubMed Central, CogPprints, E-LIS, DLIST, @archive SIC aj.)
3.3.2 Základní vlastnosti archivů elektronických tisků (auto-archivace, autorský metadatový popis, novodobé recenzování, citační služby aj.)
3.3.3 Programy EPrints.org, DSpace pro archivy elektronických tisků a jejich základní funkce
3.3.4 Virtuální mezinárodní digitální knihovny a služby ve vybraných oborech (RePEC, NCSTRL, ETRDL aj.)
3.3.5 Digitální knihovny typu kolektorů (NZDL)
3.3.6 Institucionální repozitáře (IR) (CERN DS, ECS aj.), jejich rozvoj a integrace
3.4 Digitální archivy a knihovny e-disertací a jiných e-VŠ kvalifikačních prací mezinárodní a národní úrovně (EVŠKP)
3.4.1 Mezinárodní virtuální digitální knihovny EVŠKP (NDLTD, CyberTheses, European e-Theses, MathDiss aj.)
3.4.2 Modely národních virtuálních digitálních knihoven EVŠKP (ADT/Austrálie, DissONLINE/Německo, Narcis/Nizozemsko, DiTeD/Portugalsko, BDTD/Brazílie, národní projekt Francie aj.)
3.4.3 Národní projekty ČR (THESES.CZ, EVSKP.CZ) a SR
3.4.4 Autorský a Vysokoškoský zákon ČR a zpřístupňování EVŠKP (problematika)
3.5 Digitální knihovny s citačními službami
3.5.1 Komerční systémy citačních služeb WOK/WOS a Scopus a intergace OA materiálů
3.5.2 Nová služba pro OA materiály WOK/WOS "Web Citation Index"
3.5.2 Bezplatné systémy citačních služeb digitálních knihoven s OA materiály a jejich specifika (Google Scholar, CiteSeer.IST (ResearchIndex), Citebase Search aj.) *
4. Digitální knihovny online webových informačních zdrojů
4.1 Digitální knihovny předmětově profilovaných online webových zdrojů (předmětová gateways)
4.1.1 E-Lib Programme (Velká Británie) a jeho vývoj - projekty JICS
4.1.2 Elektronické knihovny v systému INTUTE (dříve ROADS), jejich funkce, zpracování zdrojů a výstupy
4.2 Digitální knihovny/archivy webu (univerzální profil)
4.2.1 Cíle, kritéria výběru, získávání a archivace online zdrojů
4.2.2 Problematika online povinných výtisků; metadatový popis versus bibliografický popis online zdrojů
4.2.3 Problematika zpřístupňování online zdrojů v rámci systémů národních bibliografií
4.2.4 Vybrané systémy (WebArchiv/ČR, PANDORA/Austrálie, INDOREG/Dánsko, DNEP/Nizozemsko aj.)
4.2.5 Internetový digitální archiv "Internet Archive" *
5. Digitální knihovny v oblasti komerčních nakladatelů a distributorů (publikovaná literatura pro vědu a výzkum)
5.1 Digitální knihovny významných komerčních vydavatelů (ScienceDirect/Elsevier, SpringerLink, Wiley InterScience, EMERALD, ACM Digital Library, IEEE Digital Library aj.)
5.2 Digitální fondy úplných textů agregátorských systémů (EBSCO, ProQUEST, H.W. Wilson aj.)
5.3 Propojování digitálních knihoven vydavatelů prostřednictvím komerční sítě CrossRef (PILA) a systému DOI *
6. Digitální knihovny v oblasti tradičních knihoven a jiných paměťových institucí
6.1 Digitalizace fondů tradičních knihoven (orientačně)
6.2 Digitální knihovny historických knižních fondů (rukopisy, staré tisky) a jejich zpřístupňování (orientačně)
6.3 Projekty národních digitálních knihoven; Velmi rozsáhlé digitální knihovny (VLDL, Very Large Digital Libraries) (orientačně)
6.3 Projekt Google Print / Google Book Search : projekt digitální knihovny společnosti Google a jeho problematika
6.4 Digitální fondy archivů a muzeí (orientačně) *
7. Propojování digitálních knihoven v rámci širších vyhledávacích systémů
7.1 Propojování informačních zdrojů v hybridních informačních systémech
7.2 Technologie SFX a OpenURL k propojování hybridních zdrojů
7.3 Systém MetaLib (ExLibris)
7.4 Vybrané programy a projekty národních digitálních knihoven
Anotace
Předmět je určen pro navazující magisterský studijní program. Je věnován obecným i praktickým otázkám budování, provozu a zejména využívání systémů digitálních knihoven / digitálních archivů s důrazem na oblast vědy a techniky.
Obecná část je věnována vymezení základních termínů, funkcí, významu a architektury těchto systémů. Specifické místo je věnováno základním otázkám vyhledávání informací v systémech úplných textů. Praktická část předmětu zahrnuje přehled vybraných systémů digitálních knihoven nebo archivů, obsah jejich digitálních fondů a poskytovaných služeb v globálním rámci v různých sektorech společenské činnosti. Cvičební lekce budou v převážné míře zahrnovat procesy vyhledávání informací z vybraných systémů, postupy při analýze těchto systémů a jejich hodnocení. Zvláštní pozornost je zaměřena na integraci systémů digitálních knihoven a archivů a jejich služeb, a to i v rámci systémů hybridní povahy.