Sylabus
1. Přírodní lyrika a milostná poezie ve sbírce Kokinwakašú.
2. Ise monogatari jako základní text japonské literatury.
3. Psychologizující tendence v deníku Kageró nikki.
4. Tematická výstavba díla Gendži monogatari.
5. Sakrální a profánní v příbězích Kondžaku monogatarišú.
6. Honkadori a další básnické figury ve sbírce Šinkokinwakašú.
7. Obraz konce světa v literární črtě Hódžóki.
8. Heike monogatari jako literární text zrcadlící dějinné události.
9. Stesk po dvorské kultuře v Curezuregusa.
10. Zobrazení prchavého světa v dílech Ihary Saikakua.
11. Poezie haiku tří největších mistrů – Bašóa, Busona a Issy.
12. Ueda Akinari a žánr jomihon.
13. Humor a satira v díle Tókaidóčú hizakurige.
Anotace
Přednáška je koncipována jako soubor hlubších sond do některých stěžejních textů, které se jeví pro vývoj klasické japonské literatury jako klíčové. Výklad těchto textů se odvíjí od složitého souběhu okolností a událostí, jež jsou vždy v pozadí vzniku literárního díla a nedílně patří jak k dílu samému, tak k jeho interpretaci.
Nelze opomenout ani prostředí, v němž se pohyboval ten který tvůrce. Tak jako se okolnosti, události a prostředí odrážejí v autorově mysli, tak se jedinečným způsobem odrazí i v jazyce vytvořeného díla.
Dílo pak interpretujeme jako jedinečné svědectví o autentických verších nebo próze odrážejících bezprostředně stavy autorovy mysli a zprostředkovaně dobové prostředí, události a okolnosti.