Syllabus
1. Národní obrození a počátky romantismu-obecný úvod, počátky v Evropě (ukázky).
2. Počátky novodobé rumunské literatury v souvislosti s národním obrozením ve Valašsku, Moldavsku a Sedmihradsku. Doznívání klasicismu a nástup romantismu.
3. Národní obrození a počátky romantismu-Slovinsko (Miklošič, Kopitar, Vodnik).
4. Národní obrození a počátky romantismu-Chorvatsko (Drašković, Gaj, Preradović).
5. Národní obrození a počátky romantismu-Srbsko (Obradović, Karadžić, Petrović Njegoš).
6. Počátky boje za národní osvobození-Makedonie, Albánie (arbëreshská literatura).
7. Počátky boje za národní osvobození-Bulharsko (Vračanski), Rumunsko.
8. Romantismus a předpoklady realismu-obecný úvod, počátky v Evropě.
9. Romantismus a předpoklady realismu Slovinsko (Prešeren, Vraz) a Chorvatsko (Demeter, Mažuranić).
10. Romantismus a předpoklady realismu-Srbsko (Jovanović Zmaj, Jakšić, Ilić, Kostić).
11. Recepce myšlenek romantismus a náznaky realismu-Makedonie (Dimitrijević), Albánie (Santori, bratři Frashëri).
12. Recepce myšlenek romantismus a náznaky realismu-Bulharsko (Slavejkov, Karavelov).
13. Vznik nových žánrů, ustavení literární kritiky, prosazování kritérií estetických namísto národně-didaktických. Klasická díla rumunské pozie, prózy a dramatu z
2. poloviny
19. století.
Annotation
Cílem předmětu je, aby student po jasně pochopil podstatu a smysl tzv. národních obrození u některých jihoslovanských národů v 1. pol. 19. stol. a počátek národně-osvobozeneckého boje u ostatních, vč. Rumunů a
Albánců (což se s národním obrozením někdy překrývá). Je nutné velmi dobře objasnit zásadní přelom, který mělo osvícenství, a mezi jeho následky i národní obrození, na konci 18. a poč. 19. stol. Výuka se kromě klasické literatury věnuje i slovníkům, pracím didaktickým (slabikářům apod.) a zvýrazněné reflexi folklorních pramenů nově utvářené literatury. K nastupujícímu romantismu je nutné studentům objasnit, jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým evropským romantismem (Francie, německé státy) a jeho projevy u jižních Slovanů, přičemž u některých je nezaznamenáváme vůbec (Makedonci, Albánci), jak se národní obrození s romantismem propojuje a v čem se naopak ideje rozcházejí. Podobně je to i s nastupujícím realismem, který je na Balkáně opět reflektován později a často ve značně posunuté podobě, než v západní a střední Evropě. Pro řadu jihoslovanských literatur je typické míšení prvků romantismu a realismu v podobě, která byla v jiných částech Evropy nemyslitelná. Všechny tyto teorémy si pak student musí podložit vlastní četbou a rozborem některých textů přímo při výuce.