Sylabus
1. Člen určitý a neurčitý. Gramatické kategorie, které člen v albánštině vyjadřuje.
2. Slovesa vhodná pro vytvoření slovesných podstatných jmen v albánštině.
3. Složené časy slovesné, jejich tvoření a distribuce. Konfrontace s češtinou.
4. Průběhové tvary v albánštině tvořené pomocí po- konstrukce a jam+duke-konstrukce. Jejich alternace a frekvence užití v jazyce. Jiné výrazové prostředky vyjadřující průběh.
5. Částice nuk, do, të, po, duke, pa. Jejich funkce a důležitost v albánštině.
6. Slovosled v albánské větě a jeho konfrontace s češtinou.
7. Typy příslovečných určení.
8. Základní slovotvorné procesy. Konfrontace s češtinou.
9. Problematika homonymie, synonymie a antonymie; jejich praktické uplatnění.
10. Albánské homofony a homografy.
11. Základní rozdíly mezi gegštinou a toskštinou (dvěma hlavními dialekty albánštiny) na konkrétním textovém materiálu.
12. Slova přejatá a jejich distribuce mezi dvěma hlavními dialekty albánštiny (toskštinou a gegštinou).
13. Závěrečné shrnutí.
Anotace
Cílem předmětu je prakticky procvičit teoretickou látku probranou v přednášce Areálový jazyk v konfrontaci s
češtinou – albánský jazyk. Pracuje se s texty vybranými s ohledem na problematiku následujících lingvistických rovin: morfologie, syntax, lexikologie a dialektologie. Po absolvování je student schopen prakticky rozlišit jednotlivé jevy a podat vlastní analýzu textového materiálu. Důraz je zejména kladen na konfrontaci s mateřským jazykem.