1. Současná norma spisovného chorvatského jazyka a okolnosti jejího vzniku. Jazyk jako systém a standard - vymezení pojmů. Názory chorvatských a zahraničních lingvistů na postavení a normu chorvatského jazyka.
2. Hláska a foném. Tvorba hlásek, jejich vlastnosti a dělení. Pravidla distribuce fonémů.
3. Fonologicky podmíněné alternace (asimilace znělosti a asimilace místa tvorby, ztráta souhlásek). Morfologicky a slovotvorně podmíněné alternace (pohybné samohlásky, přehláska, rozšíření kmene, vokalizace).
4. Palatalizace, sibilarizace, jotace, alternace souhláskových skupin, alternace -ije/-je/-e/-i.
5. Prozodický systém spisovné chorvatštiny: distribuce přízvuků s ohledem na jejich délku a intonaci, nepřízvučná délka, větný přízvuk; Tendence ve vývoji přízvuku současné chorvatštiny (úvahy o změně prozodické normy).
6. Morfologie - základní pojmy. Slovní druhy. Podstatná jména: klasifikace, mluvnické kategorie, dělení podle rodů a kmenů, deklinace.
7. Přídavná jména: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace složených a jmenných tvarů, stupňování, přivlastňovací přídavná jména.
8. Zájmena: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace zájmen. (Zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá).
9. Číslovky: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace. (Číslovky základní, řadové, násobné, druhové).
10. Slovesa: klasifikace, mluvnické kategorie, konjugace. (Tvary sloves: infinitiv, prézens, imperativ, perfektum, pluskvamperfektum, aorist, imperfektum).
11. Slovesa: (futurum I a II, kondicionál I a II, příčestí, přechodníky).
12. Příslovce (klasifikace, stupňování). Předložky (klasifikace, význam, užití).
13. Spojky. Částice. Citoslovce.
Cílem přednášky je seznámit studenty s teoretickými základy fonologie a morfologie současné spisovné chorvatštiny a provedení srovnání s fonologií a morfologií současné češtiny. Součástí výkladu bude chorvatské, české a latinské názvosloví a paralelní pohled na fonologii a morfologii v pojetí chorvatských a českých jazykovědců.
Morfologické přednášky se orientují na vymezení morfologie v rámci jazykových rovin, morfologickou typologii, obecnou charakteristiku slovních druhů, morfologických kategorií a morfologické paradigmatiky. Teoretický výklad vede k pochopení fonologického a morfologického systému chorvatštiny, uvědomění si shod a rozdílů oproti systému češtiny a využití těchto poznatků k praktickému zvládnutí cizího jazyka.