1. Teoretická východiska procesu překládání.
2. Text a kontext - kulturní, historické a společenské podmínky vzniku literárního díla a respekt překladatele k těmto jevům.
3. Překlad jako interpretace originálu nebo transpozice do jazykového a literárního úzu cílového prostředí?
4. Překladatelské postupy při překladu uměleckého díla.
5. Jazyková analýza originálu. Výběr vhodných jazykových prostředků v cílovém jazyce - komparativní pohled na oba jazyky. Frazémy. Orientalismy.
6. Stylová analýza, literární kontext originálního díla.
7. Odborné a umělecké předpoklady překladatele.
8. Může překladatel „vylepšovat“ originál? Otázka adaptace originálního díla.
9. Výběr originálního díla s ohledem na literární situaci, ediční politiku a čtenářský vkus v cílové zemi.
10. Problém zastarávání překladů. Etika druhého/dalšího překladu.
11. Role překladatelů na recepci překládaných národních literatur v cílovém prostředí.
12. Vývojové proměny překladů literárních děl do češtiny.
13. Překlad odborného textu (zásadní premisa pro překladatele - důkladná znalost příslušného vědního oboru).
Výuka předmětu se soustřeďuje na seznámení studentů s teoretickými východisky translatologických postupů při překladech uměleckých a odborných textů. Cílem je získat přehled o české a slovenské překladatelské škole, o jejích přístupech k procesu překládání.
Studiem předpokládaná jazyková kompetence studentů podpořená teoretickým translatologickým minimem zakládá předpoklad kvalitních překladů uměleckých a odborných textů studovaného jazyka do češtiny.