1. Poziční variantnost bulharských voláků (kvalitativní redukce).
2. Poziční variantnost bulharských souhlásek (palatalizovanost a palatálnost).
3. Zásady a účel fonetického zápisu. Orthoepie bulharštiny.
4. Typické rysy intonace bulharské věty.
5. Strukturní popis bulharského slovesa.
6. Model slovesných kategorií podle P. Pašova a I. Kucarova.
7. Čas bulharského slovesa
8. Čas a vid bulharského slovesa
9. Akčnost a rezultativnost bulharského slovesa
10. Způsob slovesného děje a způsob výpovědi bulharského slovesa
11. Homonymie v tvarosloví bulharského slovesa.
12. Polysémie v tvarosloví bulharského slovesa.
13. Bulharské sloveso v textu.
Práce v kursu se zaměřuje postupně na schopnost studentů orientovat se v problematice předmětu, používat odbornou literaturu, srovnat daný jev v mateřském a studovaném jazyce. Přístup je založen na konfrontaci s češtinou a je zaměřen na orientaci v základních pojmech a problémech. Kurs má dva tématické akcenty ? specifika bulharského fonologického systému a bulharské sloveso.
Z otázek fonologie se kurs zaměřuje na poziční variantnost bulharského vokalismu a konsonantismu. Pro české posluchače je nutné zaměření na redukci samohlásek a palatalizaci souhlásek
Bulharské sloveso je v porovnání s českým slovesem morfologicky daleko bohatší. Proto je zvýšená pozornost pochopení kategorií slovesa, jejich formální morfologie a užívání nezbytná. Předmětem je zejména: formální a funkční analýza slovesné paradigmatiky; teoretické aspekty různých koncepcí (zejm. čas a způsob včetně renarativu); analýza sloves v textu a problematika překladu slovesných tvarů.