Sylabus
1. Zakladatelské dílo Paisijovo - mezi barokně-humanistickým slavismem a obrozením.
2. Sofronijova autobiografie.
3. Bulharská obrozenská lyrika.
4. Slavekov a Botev.
5. Poetika obrozenské povídky (V. Popovič, V. Drumev, I. R. Blăskov).
6. Obrozenský fejeton a cestopis.
7. Obrozenská literární kritika.
8. Mnohostranná osobnost L. Karavelova.
9. Svět Vazovovy poezie.
10. První umělecky zdařilý bulharský román (Pod jařmem Ivana Vazova).
11. Memoaristika Z. Stojanova.
12. Poosvobozenečtí básníci K. Veličkov a S. Michajlovski.
13. Realističtí prozaici
80. a
90. let
19. století (T. G. Vlajkov, M. Georgiev, A. Konstantinov).
Anotace
Předmět je koncipován jako seminář k přednášce Bulharská literatura I, zaměřuje se tedy primárně na interpretaci vybraných děl bulharské literatury celého 19. století (s výjimkou posledních let, kdy se o slovo hlásí moderna).
Cílem semináře je analyzovat specifické rysy bulharské literatury epochy národního obrození, jež je vzdáleným ohlasem evropského racionalismu a osvícenství (později též romantismu) a kdy se začínají paralelně s procesem národní emancipace zároveň formovat novodobé literární formy, a období následujícího – od osvobození
Bulharska (1878) do nástupu moderny (90. léta 19. století), kdy se rozvíjí také román (od Vazovova zakladatelského díla Pod jařmem), memoaristika (Z. Stojanov), nový typ poezie (K. Veličkov, S. Michajlovski) i realistické prózy (A. Konstantinov, T. G. Vlajkov, M. Georgiev). Zatímco u obrozenských děl je patrné upevňování obrozenské ideologie a postupné uplatňování nacionálně-vzdělávacího programu v bulharském literárním životě, tvorba poosvobozeneckých autorů je otevřena meziliterárním podnětům a komunikaci s Evropou, třebaže obrozenský patos a romantický princip výstavby syžetu přežívají v různých formách až do nástupu moderny a souběžně s ní. Každý student si během semináře zvolí určité téma, které zpracuje tvůrčím způsobem, a s výsledky své práce seznámí ostatní ve formě referátu, o němž se bude v semináři diskutovat.