Sylabus
1. Bulharská moderna mezi tradicionalismem a experimentem (teoretická východiska, Krăstjo Krăstev a kruh Misăl, Penčo Slavejkov).
2. Dramatik a prozaik Petko J. Todorov. Básník Pejo K. Javorov jako předehra bulharského symbolismu.
3. Symbolistní moderna (Teodor Trajanov, Dimčo Debeljanov, Nikolaj Rajnov, Nikolaj Liliev).
4. Meziválečná literární situace - nástin problematiky (překonávání symbolismu, reakce na válku, expresionismus, avantgarda, vitalismus).
5. Poetika bulharského diabolismu (Svetoslav Minkov, Vladimir Poljanov).
6. Expresionisté (Geo Milev, Čavdar Mutafov).
7. Bytovismus a rozvíjení tradice (Elin Pelin, Georgi Stamatov, Konstantin Petkanov, Čudomir).
8. Meziválečná poezie (Christo Smirnenski, Nikola Furnadžiev, Atanas Dalčev, Elisaveta Bagrjana).
9. Česko-bulharské literární vztahy v meziválečném období (Gabe a Nezval, Kiril Christov).
10. První vlna bulharského románu (Anton Strašimirov, Stojan Zagorčinov, Ljudmil Stojanov, Ana Kamenova).
11. Povídkář, dramatik i romanopisec Jordan Jovkov.
12. Levicoví autoři (Orlin Vasilev, Krum Velkov, Georgi Karaslavov, Nikola Vapcarov).
13. Básnická generace
40. let (Aleksandăr Vutimski, Bogomil Rajnov, Valeri Petrov).
Anotace
Cílem přednášky, navazující na předmět Bulharská literatura I, je seznámit posluchače se základními momenty novodobého literárního vývoje v bulharském jazykovém prostředí od nástupu moderny (v 90. letech 19. století) do zářijového převratu v roce 1944. Posluchači se v ní seznámí s hlavními specifiky literárního vývoje ve sledovaném období – s tvorbou představitelů moderny (P.
P. Slavejkov, P.
K. Javorov, P.
J. Todorov, symbolisté), meziválečných avantgard (expresionistů, diabolistů) i tradicionalisticky orientovaných autorů (meziváleční romanopisci, Strašimirov, Elin Pelin, Jovkov) s přihlédnutím jednak ke kontextu ostatních balkánských a evropských literatur, jednak v zorném úhlu česko-bulharských literárních a kulturních vztahů a v konfrontaci s obdobnými procesy v českém prostředí.
Bude sledována úloha literatury ve společnosti a její postupné proměny zahrnující vzájemné vazby mezi národně emancipačními procesy, evropským duchovním pohybem a literaturou, růst významu sociální tematiky, proměny ve vnímání národní (literární) historie a uvolňování vazeb literatury na národní program, včetně postupného osvobozování od národně a sociálně konstitutivní úlohy slovesného umění směrem k čistému „umění pro umění“. Zejména u děl modernistických a avantgardních bude možno sledovat problematiku recepce evropských uměleckých podnětů v bulharském prostředí a konkrétní projevy bulharské adaptace evropských literárních směrů a proudů (symbolismus, expresionismu, vitalismus aj.).