Sylabus
1. Symbolistní básnictví a ornamentální próza (Trajanov, Liliev, Rajnov).
2. Expresionismus a objevení fenoménu velkoměsta.
3. Diabolismus - mezi pozdní hrůzostrašnou romantikou, expresionismem a groteskou.
4. Význační prozaici meziválečného období (Elin Pelin, Zagorčinov, Jovkov).
5. Hledání hrdiny (Daskalovova Cesta versus Odsouzené duše D. Dimova a Modravý západ slunce P. Vežinova).
6. Dubnoví básníci (L. Levčev, P. Karaangov, Ch. Fotev).
7. Magický realismus a regionalismus - J. Radičkov, N. Chatov.
8. Perestrojkový román I. Petrova Lov na vlky.
9. Socialistická sci-fi (L. Dilov).
10. Evokace středověku a jeho aktualizace (E. Stanev).
11. Proměny ženského subjektu (D. Gabe, E. Bagrjana, B. Dimitrova).
12. Georgi Gospodinov mezi poezií a prózou.
13. Román o dětském násilí (Matky T. Dimovy).
Anotace
Předmět je koncipován jako seminář k přednáškám Bulharská literatura II a Bulharská literatura III, zaměřuje se tedy primárně na interpretaci vybraných děl bulharské literatury od nástupu moderny do počátku 21. století, přičemž budou rozebírány výhradně originální texty v bulharštině. Cílem semináře je analyzovat specifické rysy bulharské literatury jednak modernistické, avantgardní a meziválečné (symbolisté, expresionisté, diabolisté, autoři vesnické a historické prózy), jednak celého období poválečného.
Zejména u děl modernistických a avantgardních bude možno sledovat problematiku recepce evropských uměleckých podnětů v bulharském prostředí a konkrétní projevy bulharské adaptace evropských literárních směrů a proudů. U literatury poválečné bude poukázáno na zásadní proměnu (nahlíženo prizmatem literárního života meziválečného), kterou v literárním vývoji celého balkánského kulturního společenství způsobila nová politická situace po roce 1944/1945 (k politickým převratům totiž došlo nejen v Bulharsku, ale i v Rumunsku, v Jugoslávii a v Albánii).
V důsledku těchto změn se literatura značně ideologizovala a na semináři bude sledován a komentován proces neustálého soupeření hodnotné, čistě umělecké literatury s totalitní mocí a jejími bezvýhradnými požadavky na angažovanost umění v intencích tzv. socialistického realismu, bulharské, jakož i dalším balkánským literaturám direktivně vnucovaného podle sovětského modelu. V zorném poli účastníků semináře se dále ocitnou díla svědčící o překonávání a odmítání vnucované doktríny (tvorba tzv. dubnových básníků, inovovaná vesnická povídka s folklorními prvky magična a fantastična, díla účtující s „omyly“ minulosti), až po literaturu ve znamení postmoderny, která je jevem celoevropským.
Zvláštní pozornost bude věnována zejména próze – hlavně žánru románu, který se v tomto období překotně rozvíjí ihned od prvních poválečných let. Každý student si během semináře zvolí určité téma, které zpracuje tvůrčím způsobem, a s výsledky své práce seznámí ostatní ve formě referátu, o němž se bude v semináři diskutovat.