Sylabus
1. Vývoj slovinské literatury ve 20. století. 2.
Hlavní charakteristiky slovinské moderny. Modernisté jako nomádští autoři.
Města slovinské kultury v období slovinské moderny. Slovinská moderna ve spojení s chorvatskou, českou a rakouskou modernou. 3.
Lyrika slovinské moderny. 4. Dramatika Ivana Cankara a Otona Župančiče. 5.
Próza Ivana Cankara. 6. Slovinská próza v období slovinské moderny: Zofka Kveder a jiní autoři. 7. Literární proudy mezi světovými válkami.
Slovinský expresionismus a evropské vlivy. Literární kritika. 8.
Srečko Kosovel a jeho poetika. 9. Expresionistická poezie.
Miran Jarc a jeho sbírka Človek in noč. Básník Alojz Gradnik. 10.
Poetika experimentu: Slavko Grum, a analýza jeho prózy a dramat. Rozbor dramatu Dogodek v mestu Gogi. 11.
Próza Ivana Preglja. Slovinský sociální realismus. 12.
Kolektivní román: Miško Kranjec a Prežihov Voranc. 13. Nové přístupy v literatuře: význam básnické sbírky Boža Voduška a Edvarda Kocbeka.
Vladimir Bartol a jeho román Alamut. Shrnutí.
Anotace
V přednášce představíme vývoj slovinské literatury ve 20. století – od začátku století do roku 1945, v období, kdy zaznamenáváme nebývalý rozvoj všech druhů literatury i literární kritiky. Bude nás zajímat přechod z realismu k moderně a k moderním proudům 20. století. Cílem přednášky je pochopit období tzv. „modernismu“, tedy období konce 19. a poč. 20. stol., kdy se slovinské literatuře konečně daří „dostihnout“ soudobé evropské trendy a dokonce se do nich i zapsat (moderna, expresionismus). V přednáškách osvětlíme i kontext. Zaměříme se na hlavní představitele a jejich poetiky. Poukážeme na kanonizované autory. Analyzujeme také vývoj různých žánrů.
Několik kapitol věnujeme moderně a jejím typickým představitelům: Ivanu Cankarovi, Otonu Župančičovi, Josipu
Murnu Aleksandrovu, Dragotinu Kettemu a budeme se zabývat i Zofkou Kveder, autorkou, která byla spojená s
českým prostředím. Zvlášť budeme rozebírat slovinský expresionismus ve dvacátých letech, který se vyvinul především v dramatu a lyrice. V literatuře se objevují typická témata: smrt, apokalypsa, krize člověka a společnosti, kosmické motivy a sociálna témata. Styl psáni je často groteskně zbarvený. Zaměříme se i na pokusy konstruktivismu a futurismu (Srečko Kosovel, Anton Podbevšek). Nezbytné je, aby se studenti seznámili s literární kritikou tohoto období. Z komparativního hlediska prozkoumáme evropské vlivy na slovinské tvůrce. Analyzovat budeme básnickou tvorbu Srečka Kosovela, Mirana Jarce, díla katolických básníků a dramata Slavka Gruma.
Prozkoumáme vznik sociálního realismu v třicátých letech: bude nás zajímat kolektivní román jako vrchol realistické tvorby v tomto období. Věnovat se budeme také specifickým jevům v 30. letech: první básnické sbírce
Zemlja Edvarda Kocbeka, románu Alamut Vladimíra Bartola a básnické sbírce Odčarani svet Boža Voduška.
Přednášku o slovinské literatuře v první polovině 20. století zakončíme válečnou tvorbou