Syllabus
1. Obecný úvod. Reflexe 2. sv. války a poválečná slovinská literatura.
Socrealismus v próze. Ideologické tendence v literatuře.
Dramata a romány Ivana Potrče. 2. Vývoj slovinské prózy v 50. letech.
Edvard Kocbek a jeho sbírka Strah in pogum. Ciril Kosmač, Pomladni dan jako válečný román s avantgardními prvky (proud vědomí). 3.
Intimismus ve slovinské poezii a dramatu v 50 letech. První generace slovinských básníků.
Pesmi štirih (Básně čtyř). Nové tendence a nové přístupy ke slovinské lyrice. 4.
Evropské vlivy existencialismu, filozofie a literatura absurdna koncem padesátých let. Teorie kritiky. 5.
Existenciální próza: Dominik Smole a jeho román Črni dnevi in beli dan. Prozaická tvorba Lojze Kovačiče a Marjana Rožance. 6.
Absurdní a existenciální próza v šedesátých a sedmdesátých letech. Peter Božič.
Mira Mihelič. 7. Generační posuny.
Revija 57, Oder 57, Nova revija, Problemi a kulturní kontext v 60. letech. 8. Poetické a absurdní drama v 60. letech.
Dominik Smole a jeho drama Antigona. 9. Vývoj dramatu v sedmdesátých letech.
Politické divadlo. Drago Jančar a Veliki briljantni valček (Velký brilantní valčík). 10.
Druhá generace slovinských básníků: Dane Zajc, Svetlana Makarovič, Gregor Strniša a Veno Taufer. 11. Tomaž Šalamun a neovantgarda. 12.
Literatura menšin v Italii a v Rakousku. Fenomén slovinského literárního exilu v období po 2. světové válce.
Dílo Borise Pahora. 13. Postmoderna a soudobé směry.
Podoby slovinského postmodernismu v poezii, próze a dramatu. Prozaik, esejista a dramatik Drago Jančar.
Annotation
V rámci přednášky ze současné slovinské literatury se budeme zabývat poválečnou slovinskou literaturou od období nastolení socialistického režimu do konce osmdesátých let. Prvním zásadním tématem ve slovinské próze je 2. světová válka a první přednášky se týkají reflexe této války a nástupu socialistického realismu. Na literaturu měl na začátku velký vliv politický kontext. Podíváme se na ukončení socrealismu v padesátých letech a na rychlý návrat k soudobým evropským trendům. Otevřenost slovinské literatury vůči „Západu“ se ukazuje v přijímání především francouzského existencialismu a literatury absurdna v 60. letech. Budeme se věnovat vývoji všech tří literárních žánrů po desetiletích, když se na scéně literárního dění prosazovaly různé generace spisovatelů.
Rozebereme i přechod k postmodernismu v osmdesátých letech.
Zaměříme se také na slovinskou literaturu menšin: výraznou roli v poválečné slovinské literatuře hráli spisovatelé z území slovinských menšin v Itálii, v Rakousku a zvláštní fenomén představuje i slovinská literatura v jihoamerické emigraci. Na závěr je ponechán prostor studentům, aby se sami seznámili se současnými trendy v přednášených literaturách na základě vlastní četby. Předmět je vyučován ve slovinštině.