Syllabus
Bulharská literatura:
1. Bulharská moderna mezi tradicionalismem a experimentem (teoretická východiska, Krăstjo Krăstev a kruh Misăl, Penčo Slavejkov).
2. Dramatik a prozaik Petko J. Todorov. Básník Pejo K. Javorov jako předehra bulharského symbolismu.
3. Symbolistní moderna (Teodor Trajanov, Dimčo Debeljanov, Nikolaj Rajnov, Nikolaj Liliev).
4. Meziválečná literární situace - nástin problematiky (překonávání symbolismu, reakce na válku, expresionismus, avantgarda, vitalismus).
5. Poetika bulharského diabolismu (Svetoslav Minkov, Vladimir Poljanov).
6. Expresionisté (Geo Milev, Čavdar Mutafov).
7. Meziválečná poezie (Christo Smirnenski, Nikola Furnadžiev, Atanas Dalčev, Elisaveta Bagrjana).
8. Česko-bulharské literární vztahy v meziválečném období (Gabe a Nezval, Kiril Christov).
9. První vlna bulharského románu (Anton Strašimirov, Stojan Zagorčinov, Ljudmil Stojanov, Ana Kamenova).
10. Válečná literární tvorba a nástup socialistického realismu.
11. Hlavní témata socrealistické prózy a poezie I.
12. Hlavní témata socrealistické prózy a poezie II.
13. Změny v roce 1989 a hlavní trendy současné tvorby. Chorvatská literatura:
1. První fáze chorvatské moderny, literární časopisy.
2. Druhá fáze chorvatské moderny a
1. světová válka.
3. Nástup expresionismu.
4. Dílo M. Krleži.
5. Další tvorba
20. let
20. století.
6. Sociálně kritická literatura a její hlavní témata.
7. Psychologická tvorba
30. let
20. století.
8. Rurálně-tradicionalistická díla a předpoklad nástupu totality.
9. Literatura během
2. světové války, socialistický realismus.
10. Literatura krugovašů.
11. Druga moderna.
12. Postmoderna
70. let.
13. Hlavní trendy současné chorvatské literatury. Slovinská literatura:
1. Kulturní a duchovní vývoj ve
2. polovině
19. století a začátku
20. století.
2. Moderna jako problém otevírání se světu. Moderna, její kulturní modely a její středoevropský charakter.
3. Nástup slovinské avantgardy. Význam a definice avantgardy. Avantgardní manifesty.
4. Zenitismus. Fenomén Srečka Kosovela. Avantgardisti a jejích levicová orientace.
5. Expresionismus jako umělecký problém a jeho estetika. Proměny žánrů u expresionistů.
6. Obrat k nové realitě v třicátých letech.
7. Literární vývoj po druhé světové válce. Socialistický realismus.
8. Poválečná próza. Poválečná dramatika. Poválečná poezie. Přelom v šedesátých letech.
9. Problém modernismu a problém postmodernismu - doznívání moderny v literaturách jihovýchodní Evropy.
10. Reflexe postmoderny ve slovinské literatuře.
11.
90. léta jako kulturní problém. Problém války na území bývalé Jugoslávie. Problém ideologie v literaturách.
12. Problém globalizace a medializace současného světa. Ikonologie v moderní literatuře.
13. Hlavní směry vývoje současné slovinské literatury. Srbská a černohorská literatura:
1. Stratifikace a periodizace srbské literatury
20. století.
2. Dezintegrace realistických postulátů a postupů v próze na přelomu
19. a
20. století.
3. Poetika a noetika srbské literární moderny (symbolismus, parnasismus, impresionismus, dekadence).
4. Podoby symbolismus, impresionismu a dekadence v srbské modernistické próze.
5. Poetika a noetika srbské literární avantgardy (expresionismus, surrealismus, dadaismus, futurismus, červená metafyzika, zenitismus, hypnotismus a sumatrismus).
6. Podoby expresionismu, surrealismu, dadaismu, zenitismu a sumatrismu v srbské avantgardní poezii.
7. Podoby expresionismu, surrealismu, dadaismu, zenitismu a sumatrismu v srbské avantgardní próze.
8. Podoby srbské sociální literatury v próze a poezii.
9. Literatura
2. světové války a nástup socialistického realismu.
10.
50. a
60. léta v srbské próze.
11.
50. a
60. léta v srbské poezii a dramatu.
12. Postmoderna a její podoby.
13. Hlavní trendy současné literatury.
Annotation
Student si podle své jazykové specializace vybral Areálovou literaturu I. (bulharskou chorvatskou, slovinskou, srbskou a černohorskou) a k té připadá příslušný literární seminář k areál. literatuře.
Cílem semináře je prohloubit posluchačovi znalosti získané v rámci přednášek z příslušné areálové literatury, tedy s vývojem a proměnami literatur jihovýchodní Evropy ve 20. století. Seminář se zaměří na texty související s nástupem moderny v období krize modernity, kterému předcházela krize selhání pozitivistických teorií pokroku, krize kultury, civilizace, morálky a religiozity v evropském kontextu. Avantgarda nás bude zajímat jako program nového umění v celoevropském uměleckém kontextu (vč. české reflexe). Výrazné je i téma expresionismu, jako jednoho z uměleckých vrcholů 20. století v tomto areálu. Zvláštní pozornost bude věnovaná třicátým letům v literatuře, které znamenají návrat k realismu a kde se už řeší problémy socrealismu. V semináři bude na konkrétních textech dále objasněn vývoj jihoslovanských literatur po druhé světové válce, zvlášť otázka ideologie; budou nás zajímat i proměny žánrů v dramatice, próze a poezii. Pozornost bude věnována šedesátým letům jako období přelomu v jihoslovanských literaturách, které znamenají přechod k intimismu a novým poetikám obecně, nástup existencialismu a literatury absurdna. Následovat bude charakteristika nástupu a rozvoje postmoderny a její literární reflexe v jihoslovanských literaturách. Závěr cyklu přednášek zmíní proměny literatur této oblasti po pádu komunismu a rozpadu Jugoslávie.