Syllabus
* Dějiny politického myšlení jihovýchodní a východní Evropy od středověku do první poloviny 19. století přednášející: Marek Příhoda hodinová dotace: 6x2/- 1. Úvodní přednáška - seznámení s programem kurzu a doporučenou studijní literaturou; časové a tematické vymezení předmětu studia; periodizace dějin politického a filozofického myšlení jihovýchodní a východní Evropy a stručná charakteristika základních etap. 2. Hlavní duchovní proudy předpetrovské Rusi; pokusy o reformu církve; tematizace vztahu světské a církevní moci. 3. Politické a filozofické myšlení doby Petra I. a Ruského impéria 18. století; vliv osvícenství v Rusku; reflexe evropeizace Ruska v literatuře; zrod novodobé ruské historiografie. 4. Počátky politického myšlení areálu jihovýchodní Evropy; slavismus a jeho proměny. 5. Proces formování moderních národů a fenomén národního obrození v komparativní perspektivě; zrod národních hnutí a formulace jejich programových cílů v ukrajinském, litevském a lotyšském prostředí. 6. Ohlasy osvícenství v areálu jihovýchodní Evropy; kulturní a politické cíle jihoslovanských národních hnutí v areálové a evropské perspektivě; vznik a profilování politických hnutí a stran.
* Dějiny politického a filozofického myšlení
* východní a jihovýchodní Evropy
* (od romantismu po marxismus) přednášející: Hanuš Nykl hodinová dotace: ZS 6x2/0
Anotace
Předmět seznamuje posluchače se základními formotvornými myšlenkovými směry východní a jihovýchodní Evropy. Spíše než o filosofické proudy se jedná o velké názorové kompexy zasahující do oblasti politiky, umění, vědy i náboženství. Řada z nich je modifikací idejí vzniklých v západní Evropě (anarchismus, marxismus), jiné jsou naopak produktem místního prostřední (slavjanofilství, narodnictví). Upřednosťnována jsou témata společná nejen pro jedno národní prostředí, nýbrž areálového a evropského významu, z nichž řada měla svůj ohlas i v českém prostředí.
* tematické okruhy: 1. Slavjanofilství a západnictví - dva různé postoje ke kulturní identitě 2. Panslavismus a teorie kulturně-historických typů 3. Peripetie ruského utopicko-sociálního myšlení - anarchismus, nihilismus, narodnictví a tolstojovství 4. Ruská nábožensko-filosofická renesance 5. Marxismus - varianty a modifikace na prostoru východní a jihovýchodní Evropy 6. Meziválečná emigrace a její myšlení - od filosofického parníku do Prahy
* Požadavky ke zkoušce orientace v problematice kursu (dle témat přednášek) - předložení seznamu četby (min. 5 tematicky zaměřených prací ze seznamu četby)
* Bibliografie
Poznámka: Níže uvedený seznam četby je vzhledem k šíři tématu orientační. Od každého myslitele byla zvolena znaková díla, která však lze nahradit jinými významnými pracemi. Ačkoli je žádoucí znát prameny v originále, je možné je číst i v překladech; kromě českých existuje i řada překladů do sloven štiny, srbochorvatštiny, bulharštiny atd. Závažnější rozdíly je záhodno konzultovat s examinátorem.
* Doporučená sekundární literatura k jednotlivým tématům
* 1. Slavjanofilství a západnictví
NYKL, H. A. S. Chomjakov. Zakladatel slavjanofilského paradigmatu. In: Kulturní duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty. Praha, Pavel Mervart, 2009, s. 175- 229.
Slavjanofil´stvo: Pro et contra. Sankt-Peterburg 2006.
ŠČUKIN, V. Russkoje zapadničestvo: genezis - suščnosť - istoričeskaja rol´. Łódź 2001.
* 2. Panslavismus a teorie kulturně-historických typů
NYKL, H. Teorie kulturně historických typů v ruské filosofii dějin 2. poloviny XIX. století (Danilevskij, Strachov, Leonťjev). - In: Theologická revue. - Roč. 75, č. 3-4 (2004), s. 296-313.
DOUBEK, V. Česká politika a Rusko (1848-1914). Praha, Academia, 2004.
VLČEK, R. Ruský panslavismus. Realita a fikce. Praha, HÚ, 2002.
* 3. Anarchismus, nihilismus, narodnictví a tolstojovství
NEUMANN, B. Hledači naděje (svědectví o epoše narodnictví). Praha, Lidové nakladatelství, 1974.
PAPERNO, I. Semiotika povedenija: Nikolaj Černyševskij - čelovek epochi realizma. Moskva, NLO, 1996.
L. N. Tolstoj. Pro et contra. Sankt-Peterburg 2000.
* 4. Ruská nábožensko-filosofická renesance
MEŇ, A. Ruská náboženská filozofia. Bratislava, 2005
BERĎAJEV, N. A. Ruská idea. Praha 2003.
* 5. Marxismus
LEONŤJEVA, O. Marksizm v Rossii na rubeže XIX-XX vv.: Problemy metodologii istorii i teorii istoričeskogo processa. Samara 2004.
* 6. Meziválečná emigrace
CHAMBERLAIN, L. Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence. Praha, MF, 2009.
PUTNA, M. - ZADRAŽILOVÁ, M. Rusko mimo Rusko. Dějiny a kultura ruské emigrace 1917-1991. 2 díly. Brno, Petrov, 1993-1994.
VORÁČEK, E. Eurasijství v ruském politickém myšlení. Osudy jednoho z porevolučních ideových směrů ruské meziválečné emigrace. Praha, Set-out, 2004.
* Monografie
ČYŽEVS´KYJ, D. Filosofija na Ukrajini. Praha 1928.
Istorija russkoj filosofii: Učebnik dlja vuzov. Moskva 2001.
JAKOVENKO, B. Dějiny ruské filosofie. Praha 1938.
LEVICKIJ, S. A., Očerki po istorii russkoj filosofii. Moskva 1996.
LOSSKIJ, N.: Dějiny ruské filosofie. Velehrad 2004.
MASARYK, T.: Rusko a Evropa. Praha 1996. Díl 1-3.
MILJUKOV,P.: Očerki po istorii russkoj kul´tury. Moskva 1992.
Neznámé Rusko (ruský idealismus 20. století) (sest. I. Mesnjankina). Praha 1995.
PELIKÁN, F. O filosofii ruské. In: Současná filosofie u Slovanů. Praha 1932.
Russische Philosophie im 20. Jahrhundert (Hrsg.: K. Eichler, U. Schneider). Leipzig 1996.
WALICKI, A. Zarys myśli rosyjskiej od oświecenia do renesansu religijno-filozoficznego. Kraków 2005.
ZEŇKOVSKIJ, V.: Istorija russkoj filosofii. Sankt-Petěrburg 1991.
* Prameny
BAKUNIN, N. Zpověď caru Mikuláši I. Praha 1996.
Výbor ze spisů. Praha 1903.
BĚLINSKIJ, V.: Vybrané stati. Praha 1950 (a jiná vydání).
BERĎAJEV, N. Samopoznanije. Opyt filosofskoj avtobiografii. Moskva 1991.
BULGAKOV, S. Od marxisma k idealizmu. Moskva 1997.
ČAADAJEV, P.: Filozofické listy. Praha 1987.
ČERNYŠEVSKIJ, N. Co dělat? Z příběhů o nových lidech. Praha 1975.
Vybrané filosofické spisy. Praha 1953.
Antropologický princíp vo filozofii. Bratislava 1988.
DANILEVSKIJ, N.: Rossija i Jevropa. Sankt-Petěrburg 1995.
DOSTOJEVSKIJ, F.: Deník spisovatele. Praha 1977.
FLORENSKIJ, P. Ikonostas. Brno 2000.
GERCEN, A.: O tom, co bylo. Praha 1953.
Diletantismus ve vědě. Praha 1960.
Dopisy budoucímu příteli. Praha 1971
KIREJEVSKIJ, I. Polnoje sobranije sočiněnij. T. 1-2. Sankt-Petěrburg 1861.
KROPOTKIN, P. Paměti revolucionářovy. Praha 1906.
Anarchistická etika. Olomouc 2000.
LENIN, V.: Stát a revoluce. Praha 1971 (a další vydání).
Materialismus a empiriokriticismus. Praha 1986 (a další vydání).
Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu. Praha 1986 (a další vydání).
LUNAČARSKIJ, A. V. Spomienky a dojmy. Bratislava 1980.
PLECHANOV, G. V. K úloze osobnosti v dějinách. Praha 1949.
VĚCHI. Sborník článků o ruské inteligenci. Červený Kostelec 2003
ROZANOV, V. Spadané listy. Praha 1997.
SAVICKIJ, P.: Šestina světa (Rusko jako zeměpisný a historický celek). Praha 1933.
SOLOVJOV, V. Tři rozhovory. Praha 1997.
Současná ruská filosofie. Sborník statí. Praha 1929. Přel. F. Pelikán.
ŠESTOV, L. Apoteóza vykořeněnosti. Praha 1995.
TOLSTOJ, L. Zpověď, V čem je má víra, Deníky atd. (nebeletristická tvorba, různá vydání)
Annotation
Dějiny politického myšlení jihovýchodní a východní Evropy od středověku do první poloviny 19. století přednášející: Marek Příhoda hodinová dotace: 6x2/-
Předmět, který má formu přednášky, rozvíjí a prohlubuje kurz literatur a dějin jihovýchodoevropského a východoevropského prostoru staršího období. Cílem je seznámit posluchače se základními etapami, hlavními proudy i reprezentanty politického a filozofického myšlení jihovýchodní a východní Evropy od vzniku písemnictví do 18. století, které je charakterizováno vlivem klasicismu a osvícenských myšlenek. Poslední přednáškové okruhy jsou věnovány počátku procesu národního obrození v litevském, lotyšském, ukrajinském a jihoslovanském prostředí. Při koncipování kurzu bude upřednostňováno tematické uspořádání materiálu na úkor chronologického přístupu. Při volbě přednáškových okruhů bude kladen důraz na myšlenkové koncepty, které svými zdroji a významem přesahují hranice jednotlivých národních prostředí a národních kultur a u nichž lze vysledovat zřetelnou souvislost s evropským vývojem. přednášející: Hanuš Nykl
Předmět seznamuje posluchače se základními formotvornými myšlenkovými směry východní a jihovýchodní Evropy. Spíše než o filosofické proudy se jedná o velké názorové kompexy zasahující do oblasti politiky, umění, vědy i náboženství. Řada z nich je modifikací idejí vzniklých v západní Evropě (anarchismus, marxismus), jiné jsou naopak produktem místního prostřední (slavjanofilství, narodnictví). Upřednosťnována jsou témata společná nejen pro jedno národní prostředí, nýbrž areálového a evropského významu, z nichž řada měla svůj ohlas i v českém prostředí.