Sylabus
1. Úvod do studia novodobé slovinské a chorvatské literatury; seznámení s bibliografií a vydáním textů; kulturní situace chorvatského a slovinského prostoru na přelomu 18. a 19. století, doznívání vlivů osvícenství a klasicismu v literatuře a kultuře. 2. Vliv romantismu ve slovinském a chorvatském jazykovém prostředí; první generace obrozeneckých spisovatelů; zrod literatury inspirované obrozeneckými koncepcemi; proměny klasicistní žánrové struktury; vznik nových literárních žánrů; tematika národní minulosti v literatuře. 3. Literatura chorvatského a slovinského obrození - vznik periodik v národních jazycích a kulturních institucí, formulace obecně kulturních a jazykových cílů chorvatského a slovinského obrození; první gramatické práce a jejich společenský ohlas; kulturní, regionální specifika v rámci chorvatského jazykového prostoru - literární a kulturní vývoj v Dalmácii a Istrii, ohlas ilyrského hnutí v Bosně a Hercegovině; pozdní romantismus ve slovinské a chorvatské literatuře. 4. Nástup realismu ve slovinské a chorvatské literatuře - tematická a žánrová klasifikace díla hlavních představitelů slovinského a chorvatského realismu; strukturální a tematické inovace románové a povídkové formy. 5. Vývoj slovinské a chorvatské poezie druhé poloviny 19. století; chorvatští autoři na území Bosny a Hercegoviny; změna estetických hledisek a pohledů na roli literatury a společenskou pozici autora; postupné osvobozování literárního textu od národně - didaktické role; evropský a regionální kontext slovinské a chorvatské literatury; evropské kulturní vlivy ve Slovinsku a Chorvatsku. 6. Slovinská a chorvatská literatura na cestě k literární moderně; proměny slovinského a chorvatského dramatu druhé poloviny 19. století, repertoár slovinského a chorvatského divadla a jeho otevření evropským vlivům; česko - slovinské a česko - chorvatské kulturní a literární kontakty. 7. Ohlasy osvícenství v Srbsku, Bulharsku a Makedonii; sociokulturní a administrativní rozdělení srbského prostoru - Srbové jako kulturní a vojensko-politický národ; výchozí roviny bulharského obrození; ?zapomenutý Balkán" - vědecké objevování Bulharů; literární a společenská situace v Makedonii na přelomu 18. a 19. století; vztah církve a společnosti v obrozeneckém smyslu. 8. Specifika počátků obrozeneckých myšlenek osmanského okruhu jihovýchodoevropského areálu (Bosna a Hercegovina - Srbsko - Bulharsko a Makedonie); ohlas ilyrské myšlenky v Srbsku, Bulharsku a Makedonii; letopisná literatura a význam studia historie pro obrození; církevní prostředí a počátky obrození; funkce lidové slovesnosti pro obrození a její regionální nuance; význam folklóru jako ?národního bohatství". 9. Proces šíření obrozeneckého hnutí a jeho časový posun - postup obrozeneckého konceptu ?od severu k jihu"; základní markanty obrozenecké periodizace; komparace základních obrozeneckých etap u jihoslovanských národů (Srbové - Makedonci - Bulhaři); typologické varianty; bulharsko-makedonské inspirace; obrození a formování (dotváření) národní identity; umělecké a kulturní obrozeneckého hnutí v jednotlivých prostředích. 10. Pedagogická literatura; tradice obrozeneckých slovníků a učebnic v kontextu jazykové otázky - koncepce ?církevněslovanská" a koncepce místního slovanského dialektu; slovanská diglosie v bulharských zemích a v Makedonii; ?školy" pedagogické literatury v Bulharsku (církevněslovanská, obecněslovanská, novobulharská); autoři pedagogické literatury z Bulharska a z Makedonie; specifika jazykové otázky v Srbsku a Bosně a Hercegovině; jazyková situace v Bulharsku a Makedonii; počátky a vývoj kodifikačních snah; obrozenecká tvorba v dialektech; jazykově-literární koncepce v Makedonii; nesmělé náznaky makedonismu. 11. Romantismus a jeho obecné rysy v jihoslovanském prostředí - Srbsko; ohlasy a vzdálená echa romantismu v Bulharsku a Makedonii; romantismus a národní mytologie; literární mystifikace v jihoslovanském prostředí; bulharský rámec poezie; bulharsko-makedonský umělecký a literární dualismus; stupňujíci se divergence literárního vývoje v jednotlivých zemích. 12. K estetické plnosti - rozvoj dalších literárních žánrů; rozvoj bulharského dramatu; vznik divadelních scén v Srbsku, Bulharsku a Makedonii a kulturní aspekty; formování periodického tisku v regionu; obraz společensko-politického vývoje v publicistice; bulharské (a makedonské) revoluční období - parametry revoluční poezie; obrozenecký protiklad osvěty a revoluce; parametry a rámec kulturní emigrace; otázka počátků ryze umělecké literatury. 13. Obrozenecké epilogy v literárně-kulturním kontextu; shrnutí nejvýznamnějších momentů epochy obrození; srbsko-české kulturní vazby; formování obrazu Bulharska v české společnosti; obraz Bulharska v českém tisku; znalost bulharské reality v českém kulturním prostředí; kontakty českých a bulharských obrozenců; český zájem o jihoslovanský folklór; hledání makedonské identity a její literární odraz - makedonský separatismus; makedonské emigrantské literární družiny; obrozenecké tradice v dnešní společnosti; skončilo národní obrození?
Vyučující
Doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová 1. Úvod a definice problematiky, přehled témat. Kulturní kontext 19. století. 2. Evropské (literární) kontakty v 19. století - faktor evropský a mezislovanský. Otázka překladu. 3. Romantismus ve slovinské literatuře a pojetí romantismu v evropských literaturách. 4. France Prešeren. 5. Matija Čop. 6. Recepce slovanské vzájemnosti a politické myšlenky 1848. 7. Vývoj slovinské publicistiky v 19. století. 8. Přechod od romantismu k realismu. 9. Otázka žánru: poezie, próza a dramata. Proměny narativních postupů. 10. Manifesty a programy na konci 19. století. 11. Klíčové osobnosti v druhé polovině 19. století. Vladimir Levstik, Simon Jenko. 12. Simon Gregorčič, Josip Jurčič, Josip Stritar. 13. Ivan Tavčar a vývoj prózy. 14. Závěr. Politika a próza.
Anotace
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními momenty novodobého literárního vývoje ve slovinském, chorvatském, srbském, bulharském a makedonském jazykovém prostředí. Časový rámec výkladu tvoří na jedné straně doznívání vlivů racionalismu a osvícenství v literatuře a počátek formování novodobých literárních forem, který je ve všech prostředích úzce spojen s procesem národní emancipace; na straně druhé nástup moderny a rozchod s dědictvím obrozenecké epochy. Vzhledem k rozdílnosti a specifikům zkoumaného areálu je výuka rozdělena na blok přednášek věnovaných literárnímu vývoji slovinského a chorvatského jazykového prostoru a na část zabývající se literaturou v srbském, bulharském a makedonském prostředí.
V rámci přednášek bude periodizován a vysvětlen proces transformace literárních směrů a žánrů vymezeného areálu a studenti seznámeni s nejvýznamnějšími autory a literárními díly uvedeného období. Pozornost bude věnována rovněž evropskému kontextu literárního vývoje jihovýchodní Evropy vymezeného období a srovnání s obdobnými procesy v českém prostředí.
Bude sledována úloha literatury ve společnosti a její postupné proměny v průběhu celého období zahrnující vzájemné vazby mezi národně emancipačními procesy a literaturou, růst významu sociální tematiky a proměny ve vnímání národní historie a uvolňování vazeb literatury na národní program, včetně postupného osvobozování od národně a sociálně konstitutivní role. Do programu výuky bude zahrnuta problematika vzájemných literárních a kulturních kontaktů zkoumaných národních prostředí s českou společností.