Sylabus
1. Syntax: věta a výpověď, aktuální členění výpovědi; gramatická struktura věty; větné členy.
2. Přísudek (slovesný, jmenný, jmenný se sponou); valence a intence sloves; predikátní kategorie.
3. Podmět, shoda přísudku s podmětem, vyjádření podmětu. Předmět. Příslovečné určení.
4. Přívlastek. Přístavek. Doplněk. Vztahy mezi větnými členy.
5. Souvětí souřadná. Poměry mezi hlavními větami.
6. Souvětí podřadná, druhy vedlejších vět, vedlejší věty podmětné, přísudkové, předmětné a přívlastkové.
7. Vedlejší věty příslovečné a doplňkové.
8. Výstavba textu, tematické posloupnosti, větné vzorce.
9. Lexikologie: lexikální jednotky a jejich význam; významové vztahy. Slovní zásoba chorvatštiny: vrstvy slovní zásoby, změny ve slovní zásobě.
10. Slovotvorba: základní pojmy, způsoby tvoření slov (odvozování, skládání, přejímání a adaptace).
11. Tvoření podstatných jmen.
12. Tvoření přídavných jmen.
13. Tvoření sloves a příslovcí.
Anotace
Cílem přednášky, která probíhá ve čtyřech realizacích podle zvoleného areálového jazyka A (bulharský jazyk, slovinský jazyk, chorvatský jazyk, srbský jazyk) je studentům prezentovat základní okruhy otázek syntaxe a slovní zásoby příslušných areálových spisovných jazyků. Hlavním úkolem přednášky je seznámit posluchače s různými lingvistickými teoriemi příslušných národních filologií v oblasti lexikologické a syntaktické charakteristiky konkrétní národní filologie. Náplň první
části výuky tvoří výklad o podstatě věty, syntagmatice, větných členech, gramatickém a sémantickém principu ve stavbě věty a hierarchizaci větné stavby. V lexikální části se pozornost zaměřuje na problematiku slova jako jazykového znaku, jeho arbitrárnost a motivovanost s koncentrací na slovotvorně motivovaná slova a derivaci, diferencované přístupy k lexikální sémantice, paradigmatické vztahy v slovní zásobě, diferenciaci slovní zásoby z různých hledisek a její lexikografické zpracování.
