Syllabus
1. Periodizace vývoje jihovýchodní Evropy ve středověku a raném novověku.
Přehled a stručná analýza základní literatury. 2. Charakter a vnitřní vývoj byzantské říše.
Vliv Byzance na areál jihovýchodní Evropy. 3. Jihovýchodní Evropa v raném středověku; christianizace; konstituování bulharské říše a chorvatského státu; počátky srbské státnosti. 4.
Na rozhraní dvou civilizačně-kulturních okruhů. Jihovýchodní Evropa v 11. a 12. století. 5.
Vývoj Chorvatska v personální unii s uherským královstvím. 6. Druhé bulharské carství. 7.
Srbský stát za Nemanjićů. 8. Byzantské říše v období stagnace a úpadku. 9.
Osmanská expanze. Příčiny a důsledky. 10. Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci v Osmanské říši. 11.
Předhradbí západního křesťanství: Chorvatské země v 15.-18. století. 12. Jihovýchodní Evropa v období habsbursko-osmanských válek. 13.
V předvečer moderních národních hnutí. Jihovýchodní Evropa ve druhé polovině 18.století.
Annotation
Cílem přednášky je seznámit studenta s nejdůležitějšími trendy a historickými mezníky vývoje jihovýchodní Evropy od rozpadu říše římské do konce 18. století. Důraz bude při výkladu kladen na stěžejní aspekty ovlivňující ekonomickou, sociální, náboženskou a politickou situaci v regionu.
V průběhu přednášek budou vysvětleny základní odlišnosti vývoje areálu náležejícího do západokřesťanského okruhu a regionů (států, etnických prostředí) spadajících do sféry byzantského kulturně-politického vlivu. Studenti se seznámí s přehledem politických dějin byzantské říše, bulharského, srbského a chorvatského státu.
Posluchači získají základní informace o roli Benátské republiky a uherského státu (Habsburské říše) ve vývoji jihovýchodní Evropy ve středověku a raném novověku. Významná část výuky bude věnována důsledkům osmanské expanze a vnitřním poměrům v Osmanské říši.