1. Úvod a definice problematiky, přehled témat. 2. Výchozí pozice balkánsko-evropských (literárních) kontaktů v 19. století - faktor evropský a mezislovanský. 3.
Turecko v jihoslovanské, bulharské a rumunské literatuře. 4. Recepce slovanské vzájemnosti. 5.
Divergentní pojetí romantismu v evropských literaturách a na pravoslavném Balkáně. 6. Evropská témata v jihoslovanské a rumunské publicistice. 7.
Působení polské katolické emigrace na slovanském Balkáně - literární a kulturní aspekty. 8. Formování uměleckého překladu v literaturách jihovýchodní Evropy - okno k evropským literaturám. 9.
Proměny narativních postupů pod evropskými vlivy. 10. Komparativní analýzy vybraných druhů prózy. 11.
Vzájemné reflexe jihoslovanských literatur. 12. Politika a próza. 13. Řecké vzory a vlivy na Balkáně.
Cílem přednášky je rozšířit výklad dějin jihovýchodoevropských literatur 19. století o jejich umělecké, inspirační a kontextové vazby nejen na jiná regionálně vymezená národní prostředí, ale také na obecně evropské duchovní trendy a umělecké směry. Předmět se však nesnaží mapovat pouze primární kontaktologii v literárním a obecně myšlenkovém procesu, ale snaží se také nalézt obraz a provázanost balkánského literárního procesu s evropskými literárními fenomény dané doby. V tomto smyslu je zřejmé určité typologické rozlišení rakouského a osmanského okruhu jihovýchodoevropského regionu, kdy jeho katolická část bude mít přirozeně blíže zejména ke středoevropskému kulturnímu klimatu, zatímco pravoslavný okruh jihovýchodní Evropy bude do značné míry izolován a uzavřen v duchovním klimatu Osmanské říše. I přesto však můžeme i v této části regionu pozorovat určité kontakty vazby na evropský či ruský prostor a jejich literární
život.
Pro tento dotaz bohužel nemáme k dispozici žádné další výsledky.