Sylabus
1.Úvod. Základní teoretická východiska předmětu. 2. České země a balkánský region v období středověku. 3.
Kontakty s Jihovýchodní Evropou v době osmanské expanze. 3. Vzájemné poznávání v období ústupu osmanské moci. 4. Češi, Srbové, Chorvaté, Slovinci a Rumuni v habsburské monarchie. 5.
Vztahy českého prostředí k moderním balkánským státům (19. století). 6. České země a války na Balkáně v letech 1912-1918. 7. Československo a Jihovýchodní Evropa v meziválečném období. 8. Češi a Balkán za druhé světové války. 9. Vztahy s Jihovýchodní Evropou v období bipolárně rozděleného světa. 10. Česká republika a státy Jihovýchodní Evropy po skončení studené války. 11. Češi na Balkáně. 12.
Hospodářská emigrace z Jihovýchodní Evropy v Českých zemích. 13. Politický exil z Jihovýchodní Evropy v Českých zemích (řecké děti, informbyrovci atd.).
Anotace
Předmět je koncipován jako přednáška. Jeho cílem je seznámit studenty s proměnami vazeb českého prostředí s areálem jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Předpokládá se podrobná znalost příslušných historických reálií získaná v předcházejícím bakalářském studiu. Důraz při přednášce bude kladen na období pozdního novověku a vývoj ve 20. století. V rámci výkladu budou analyzovány dynamicky se měnící interaktivní vazby mezi oběma regiony, se zdůrazněním role jednotlivých politiků, vědců či umělců (J. Dobrovský, J. Kollár, V. Stefanović Karadžić, J. J. Srossmayer, K.
Jireček, T. G. Masaryk, J. Plečnik, M. Paulová, S. Pribićević, N. Kazantzakis atd.). Vysvětlen bude měnící se přístup
českého společnosti k jednotlivým etnikům Jihovýchodní Evropy i k areálu jako celku. Zvláštní pozornost bude věnována problematice českých národnostních menšin žijících v Chorvatsku, Rumunsku, Srbsku a Bulharsku a příslušníků národů
Jihovýchodní Evropy usídlených v Českých zemích.