Sylabus
1. Periodizace staré rumunské literatury a kulturní situace na území Rumunska ve středověku
2. Nejstarší církevněslovanské památky na rumunském území
3. Kronikářství v církevní slovanštině za Štěpána Velikého
4. Rumunští vzdělanci a humanisté v Sedmihradsku: Nicolae Valahul
5. Vrchol slovanského písemnictví: Naučení Neagoe Basaraba svému synu Teodosiovi
6. Počátky písemnictví v rumunštině
7. Překlady náboženských knih do rumunštiny
8. Diacon Coresi a počátky knihtisku na rumunském území
9. Náboženská tvorba: Varlaam, knihy lidového čtení: Alexandria
10. Zakladatel moldavského kronikářství Grigore Ureche
11. Kronikář a filozofický básník Miron Costin
12. Vyvrcholení moldavské kronikářské tradice: Ion Neculce
13. Dimitrie Cantemir – barokní román
Anotace
Přednáška zahrnuje výklad dějin rumunského písemnictví od prvopočátků, tedy od 14. století až do konce 18. století, které je spolu s příchodem osvícenství a národního obrození všeobecně považováno za počátek moderní literatury. První rumunské dochované literární památky vznikly pod vlivem církve, v liturgickém jazyce, jímž byla ve středověku ve Valašském a Moldavském knížectví církevní slovanština.
Církevněslovanské písemnictví zahrnovalo nejen náboženské texty, ale i kroniky a vrcholí naučně-výchovným textem pro budoucího vladaře. Od 16. století je pak tento církevní slovanština pod vlivem renesance, humanismu a reformace vytlačována rumunštinou, jak v náboženské, tak v světské oblasti.