Syllabus
1. Historický a kulturní kontext v nejstarších dějinách slovinského lidu.
2. Frizinské památky – obsah, struktura a význam. První slovinská kulturní památka na křižovatce různých vlivů.
3. Ostatní slovinské rukopisy ve středověku: „Stiški“, „Videmski“ a „Čedadski“ „ rokopis“.
4. Nejstarší slovinská lidová slovesnost: žánry, motivy a tematika.
5. Nejstarší lidová slovesnost skrz století (první sběratelé, reflexe nad ní, vydávání, vliv na slovinskou literaturu
19. a
20. století).
6. Začátky protestantizmu ve Slovinsku: evropské historické a filozofické souvislosti.
7. Dílo Primoža Trubara. Spojení s německou kulturou.
8. Jihoslovanský program a slovinské, chorvatské a cyrilské nakladatelství v Urachu („Južnoslovanski biblijski závod“). Spojení s chorvatskými protestanty.
9. Působení ostatních slovinských protestantů: Jurij Dalamtin a Adam Bohorič. Význam protestantizmu pro vznik slovinské kulturní a národní identity.
10. Období baroka ve slovinské literatuře. Evropské baroko a slovinská realizace. Kázání katolických knězů – františkánů, kapucínů a dominikánů. Dílo Janeze Svetokriškého.
11. Období osvícenství ve slovinské kultuře. Zoisův kroužek.
12. Básnické a osvícenské dílo Valentina Vodnika a dramatika Antona Tomaže Linharta.
13. Závěr. Vstup do
19. století. Společenské klima před a po Ilyrských provinciích. Začátky národního probouzení a politického hnutí
Annotation
V přednášce se zaměříme na vývoj slovinské literatury od začátku písemnictví do období romantismu. První slovinské písemnictví představují Frizinské památky (Brižinski spomeniki).
Studenti se dozvědí, že písemnictví slovinského středověku bylo období rukopisů. V tomto období se vytvořila silná tradice orální kultury: lidové slovesnosti.
Po prvních památkách nás bude zajímat období protestantismu v 16. století, ve kterém se vytvořili základy slovinské kultury. Protestanty zdůrazňovali psané a mluvené slovo ve slovinštině.
Zvlášť důležité byla náboženská díla a překlady velkého vizionáře Primože Trubara. První slovinskou gramatiku podle latinského vzoru napsal Andrej Bohorič.
Pozoruhodně už v roce 1584 Jurij Dalamatin přeložil celou bibli- Sváté písmo do slovinštiny. Budeme se zabývat i obdobím baroka ve slovinské literatuře, v kterém dominovali unikátní kázání katolických knězi – cisterciánských nebo františkánských mnichů, kteří později vydávali soubory svých kázání ve němčině, latině ale i ve slovinštině (na příklad Janez Svetokriški).
Velmi důležití byli i první vědecké knížky polyhistorů německého původy: v roce 1689 německý vlastenec z tohoto regionu šlechtíc a polihisor Janez Vajkard Valvasor (spolu s pomocníky) ze svých posledních peněz vydal Die Ehre dess Hertzogthums Crain, Slavu Vojvodine Kranjske, kde shromáždil všechny potřební informace o etnologických, geografických, historických … vlastnostech tohoto regionu. Posledních několik přednášek budeme věnovat osvícenství.
Podobně jako jinde v Evropě v druhé polovině 18. století, pod vlivem pokročilých myšlenek francouzské revoluce a také nových historických podmínek v Habsburské monarchie (vládnutí Marie Terezie a France Jozefa) v malé slovinské kultuře zavládlo osvícenství. Vzdělaní jednotlivci v literárních skupinách (literární salon šlechtice Žige Zoisa) ve filozofické přesvědčení přísahali na rozum a ve svých činech a psaní snažili vzdělávat prostí slovinský lid a probuzovat jejích sebevědomí ve formě prvních nenáboženských uměleckých pokusů, většinou pod cizím vlivem.
V posledních přednáškách se zaměříme na první texty: na první dramata Antona Tomaže Linharta (Županova Micka, Rychtářová Mařenka, 1790, Ta veseli dan ali Matiček se ženi, Tento veselý den nebo Matiček se žení, 1790) a na první umělou poezii Valentina Vodnika (Pesme za pokušino, Básně k pokoušení, 1809).