Sylabus
Obsah přednášek:
České překlady bulharské lidové slovesnosti:
Studenti se seznámí s překladateli i s významem a proměnami funkcí překladů bulharských lidových písní, pořekadel a pohádek za obrození , v 60 a 70. letech, v posledním dvacetiletí 19. stol a v první i druhé polovině 20. stol.
(F.L.Čelakovský; K. J. Erben, B. Němcová; J. Gebauer, J. Holeček;. J. J. a K. Jirečkovi a Veda Slovena;.J. Wagner, J.
Polívka; L. Kuba, J. Hudec, A. Wenig, H. Reinerová): Překlad lidové slovesnosti jako lingvistický materiál, poté jako autonomní estetická hodnota,. první česká představa o Bulharech a jejich estetické kultuře, poetická informace o jejich způsobu života, porobě, osudu národa. 2. pol. 20. století: Přebásňování doslovných překladů lidových písní v 50. letech (Fr. Halas; kolektiv básníků se Z.
Hanzovou). Překlady převyprávěných lidových pohádek (A. Karalijčev, Ran Bosilek, Elin Pelin, N. Rajnov). Bulharské lidové pohádky v přetlumočení H. Reinerové (1970)
České překlady bulharské prózy a poezie
Počátky od 70. let 19. stol. do 1. světové války.
Tematické preference překladů českých nadšenců pro věc Balkánu po osvobození Bulharů z osmanské poroby. Počátek aktivního včleňování překladů z bulharštiny do české kultury - překlady poezie a prózy Ivana Vazova od konce 80. let 19. stol. jako dobový dokument (J. A. Voráček, A.Knotek - J.Koněrza, V. Šak), jejich ohlas v tisku. Co je tzv. informativní překlad. Asjenův pád V. Drumeva a F.V. Friče - překlad, nebo adaptace? . Bulharská literatura v českých knižnicích na počátku 20. stol. Antologie poezie Z bulharského Parnasu (1909) a vztah překladatelů k počátkům bulharské moderny.
Poezie Christa Boteva u nás (Fr. Broman).Pokusy o věrný překlad.
Mezi dvěma světovými válkami
Vliv kulturně politické orientace ČSR i amatérských literárních překladů na ústup zájmu o vydávání bulharské literatury (poezie E. Bagrjany a K. Christova v těžkopádných archaizacích V. Šaka). Šíření překladů v tisku (Slovanský
Přehled, Čs.-bulh. vzájemnost, Národní listy).Stálá přitažlivost lidové slovesnosti (L. Kuba a Fr. Táborský, J. Hudec, O.
Babler).Antologie bulharské poesie F. Kožíka a A. Leštova (1930). Bulharské hry na českých scénách třicátých let (St.
Kostov, J. Jovkov, R. Stojanov, K. Christov). Osobitost překladu vzpomínek D. Gabe pořízeného V. Nezvalem (1938) a
Jovkovova románu přeloženého z němčiny B. Václavkem(1942). Překlady soudobých bulharských básníků v tisku a rozhlasu, reflektující před Mnichovem a před okupací 1939 aktuální společenskou potřebu.
Od konce druhé světové války do počátku 90. let 20. stol.
Poválečná snaha o překladatelské navázání na zpřetrhanou kontinuitu kulturních svazků. První vlna překladů od přelomu 40. let po polovinu 50. let .
Přínosné seznamování s klasickou realistickou tradicí v próze i poezii, (I. Vazov, L. Karavelov, A Konstantinov, J. Jovkov,
Elin Pelin, povídkové soubory, Ch. Botev, Ch. Smirnenskli, N. Vapcarov). Akcent na obsahovou informaci. Emocionálně intuitivní přístup k textu.Úzkostlivá závislost na jednotlivostech a zvláštnostech předlohy (poznámky v textu). Počátky přebásňování z doslovných překladů. Zakladatelská role Z.Hanzové.
Vliv ideově politické koncepce české poúnorové kulturní politiky na překlady nejnovější schematické, ploše ilustrativní, esteticky podřadné bulharské prózy a divadelních her. Posunutý obraz bulharské literatury, ovlivňující českého čtenáře i nakladatele.. Ideologizace výběru překladů. Malé zkušenosti překladatelů a redaktorů. Otázka překladatelské a nakladatelské etiky. Pokus o výchovu nových překladatelů - kroužek překladatelů z bulharštiny, soutěže na překlady
(lidová poezie, P. Javorov).
Od 60. let. Volba a úroveň překladů postupně překonává zjednodušené představy o bulharské moderní i klasické literatuře.
Překladatelé hledají myšlenkové i tvarové souvislosti s českým literárním kontextem. Modernizace výraziva. Adaptace divadelních her (Valeri Petrov - Sergej Machonin),Důslednější prosazování obecné češtiny v překladech současné prózy.
"Profesionalizace" překladatelů, pracujících s hlubším srovnáváním obou jazyků.
Výběr textů směřuje od monumentálních společenských obrazů k rozmanitosti literárních proudů, žánrů, různosti autorských rukopisů, k analytickému typu literatury. Rozšíření tematických okruhů překladů, důraz na specifičnost bulharského koloritu, překlady moderních typů psychologické a historické prózy, sci-fi, detektivka. Role spolupráce překladatelů s rozhlasem a divadlem..
Profily předních překladatelů prózy (H. Reinerová, A. Maxová, L. Nováková, Z Urban). Moderna a současná poezie v přebásnění (J. Urbáková, L. Čivrný, L. Kundera, V. Závada) - otázka interlineárních překladů, vznik stabilních dvojic básníka a filologa. Jako vodítko dobrých překladů poezie se prosazuje analogie s českou poezií, tvar a systém českého verše.
Kulturně politické problémy překladatelů na počátku "normalizace" (otevřený dopis bulharistů, "zamlčení překladatelé", vměšování z bulharské strany). Většina překladatelů odolala společensko politickým tlakům.Normalizační kulturní politikou podporovaná nová vlna vydávání překladů byla až na výjimky využita k překládání hodnotné bulharské literatury. Důležitost spolupráce překladatele a redaktora.
Od konce 60. let nástup nových překladatelů - profily Z. Kufnerové, D. Hronkové, L. Kroužilové, V. Bechyňové, M. Vojty,
V. Maršíčka. Překladatelé -bulharisté a nebulharisté. Prosazení bulharské literatury v rozhlase (povídka, romána na pokračování, divadelní hra a poezie) a televizi (poezie). Klasická a moderní bulharská scénická tvorba na českých jevištích
(I. Vazov, J. Radičkov, N. Chajtov, S. Stratiev). Zaměření překladatelů na jednotlivé žánry. Překlady současné bulharské grotesky v próze, na divadle, v dětské četbě (J. Radičkov). Překladatelská úskalí při převádění regionálního koloritu.
Překlady historické klasiky (Z. Stojanov) a moderně pojatého historického románu (V. Mutafčieva). První novodobé překlady staré bulharské literatury (V. Bechyňová - Z. Hauptová). Překlady moderní poezie z originálních textů
(D.Hronková, Z. Kufnerová, L. Kroužilová). Posuny ve významové výstavbě moderní bulharské poezie překládané z doslovných převodů při tzv. intuitivním přístupu překladatelských dvojic.Rozdílné koncepty výběru a překladu v antologiích bulharské poezie (Jižní vítr, Mladá řeka, Antologie bulharské poezie 20. století). Poznámky k překladu z bulharštiny v prvních translatologických pracích. K překladům filmů.
Od 90. let do současnosti
Souběh mimoliterárních příčin odsunu bulharské literatury na okraj knižního trhu : a)Proměny společenské atmosféry a hlad po literatuře Západu, rozpad stabilních nakladatelství, obavy nových nakladatelů o prodejnost bulharské beletrie,obtížné nalézání sponzorství pro její vydávání. b) Krize oboru - stará generace aktivních překladatelů bulharské literatury dožívá, ve starší a střední generaci se věnují jejímu překladu jen jedinci; nevelký zájem o překládání z bulharské literatury, nedostatečná je i průraznost při překonávání vydavatelských obtíží. c)Začátky nutné generační výměny se projevují až v prvním desetiletí 21. stol.. d) Přes možnosti internetu se snížila česká informovanost o bulharských literárních novinkách, obtížný je i přístup ke knihám samým.
Na počátku 90. let doznívají některé překladatelské aktivity z přelomu 80. a 90. let.
Nová tvorba se prosazuje jen několika tituly: Krátké představení disidentské literatury (reportáže a drama G. Markova) a nejnovější vlny existenciální poezie (B. Dimitrova, Boris Christov). Dva výbory z poezie nejstarší bulharské generace, autorů už u nás dříve a lépe přeložených (Dora Gabe, V, Rakovski, přel. I. Dorovský) (je nový překlad honorovaným plagiátem?).Nové přetlumočení bulharské prózy a poezie vydávané v bulharské edici Homo bohemicus (L. Kroužilová).
Překlady čelných současných prozaiků (V.Paskov, postmodernista G. Gospodinov, časopisecky Alek Popov), profily jejich překladatelů V. Kříže a I. Srbkové. Sborník povídek v překladech studentů bulharistiky Narodili jsme se jako draci.
Nejnovější překladatelské práce O. Bernsteinové (A. Vagenštajn, T. Dimova), ukázky na internetu D. Bernsteina (T.
Dimova).Uvedení překladů moderní bulharské divadelní tvorby v Praze a v Liberci (Ch. Bojčev, V. Petrov, nový J.
Radičkov).
Obsah seminářů:
Semináře navazují ukázkami z překladů na probíranou látku přednášek.
Souběžně se zaměří na praktické vyhledávání syntaktických rozdílů mezi bulharštinou a češtinou. Zváží pojem překladatelské ekvivalence, možnosti kompenzace, porovnání míry expresivity v obou jazycích. Proberou problematiku překládání verše z odlišného veršového systém (verš jako možnost volby), možnosti převodu bulharského nemetrického, sylabického a různých variant sylabotonického verše do češtiny, srovnání rytmu, rýmu a volného verše v bulharské a české poezii.
Na konkrétních textech se posluchači budou zabývat některými otázkami poetiky překladu, např. cha
Anotace
Přednáška seznámí posluchače s vývojem, proměnami a funkcí překládání z bulharské literatury a folklóru do češtiny od obrození do současnosti. Důraz bude položen na nejlepší překlady a překladatele posledního půlstoletí.
V praktických cvičeních se seminář zaměří na obecné problémy českého překládání bulharské prózy i poezie, zvláště na stylové a syntaktické rozdíly obou jazyků, systémů verše, reálií apod.