1. Příčiny diskontinuity kulturního vývoje na území dnešních států Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Makedonie, Slovinska a Srbska a podněty pro jazykové a literární vzkříšení. 2.
Geopolitická mapa Balkánu na konci 18. století a vliv státních útvarů na kulturní situaci jižních Slovanů. 3. Vliv evropských kulturních a literárních procesů na Slovany v habsburské monarchii. 4.
Idea slovanské vzájemnosti a její recepce na slovanském jihu. 5. Počátky kulturní, resp. jazykové emancipace Slovinců, Chorvatů a Srbů v jižních Uhrách. 6.
Osvobozovací procesy z osmanské nadvlády na území Černé Hory, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Makedonie a posilování národního vědomí slovanského obyvatelstva. 7. Podoby národního obrození v jednotlivých národních celcích.
Příprava kodifikované normy národního jazyka, pravopisné boje a první literární díla reflektující jazykovou normu. 8. Vznik a funkce kulturních institucí osvětového charakteru (spolky, národní matice, učené společnosti, aj.). 9.
Vstup evropských literárních směrů a proudů do národních literatur a jejich domácí modifikace (sentimentalismus, preromantismus, romantismus, aj.). 10. Rok 1848 v kultuře jižních Slovanů. 11.
Posilování politických a kulturních ambicí jednotlivých národních společenství v 2. polovině 19. stol. 12. Ustálení spisovné normy a vznik umělecký hodnotných děl národních literatur koncem 19. a začátkem 20. stol. 13.
Shrnutí společných i odlišných tendencí v kulturním životě jižních Slovanů během 19. století.