Sylabus
Francouzský filosof Gaston Bachelard (1884-1962), původním zaměřením epistemolog, rozvíjel od konce 30. let 20. století pozoruhodnou teorii poetiky. Zprvu byl jeho přístup inspirován psychoanalýzou (zejména v poetikách věnovaných čtyřem tradičním živlům), později se přiklání k volněji pojaté fenomenologii básnického obrazu. Cílem kursu je podrobné seznámení s pracemi, které Bachelard věnoval poetice, jejich souvislost s epistemologickou stránkou Bachelardova díla, vývoj Bachelardova myšlení v oblasti poetiky. Dále širší kontext jeho poetiky v rámci myšlení o literatuře, Bachelard jako typ myslitele, kritiky Bachelardova díla a další možnosti jeho čtení.
Základem kursu by mělo být základní seznámení s Bachelardovými pracemi věnovanými poetice a možné rámce jejich čtení. Téma lze rozčlenit na následující okruhy: 1. Základy Bachelardovy epistemologie a souvislost s pracemi o poetice. Zejména oddělení obou oblastí na konci 30. let ve Formování vědeckého ducha a Psychoanalýze ohně a celkový rámec díla. 2. Bachelardova filosofie času a vědomí: kritika Bergsona, teorie okamžiku a její role při čtení básnických obrazů. 3. Přístup motivovaný psychoanalýzou a poetiky živlů. Specifická témata spojená s jednotlivými živly a pokus naznačit celkový rámec. 4. Vědomí a hmota jako dva póly Bachelardova přístupu, různé specifikace obraznosti, zejména materiální a formální. 5. Vůle (volonté) a klid (repos) jako dva momenty Bchelardových poetik, zejména v monografii o Lautréamontovi a v poetikách věnovaných zemi. 6. Bachelardův odklon od přístupu inspirovaného psychoanalýzou, ve Vodě a snech a zvláště v poetikách země, a posun k fenomenologii básnického obrazu. 7. Pozdní dílo - Poetika prostoru a Poetika snění a návrat k tématu ohně Plamen svíce a nedokončená poetika ohně. 6. Bachelardova teorie jako kosmologie. Inspirace Minkowského knihou Vers une comologie, kosmos jako výtvor snění, různé možnosti, jak číst klíčový protiklad vědy a poezie u Bachelarda. 7. Autoři, kterým se Bachelard v poetikách opakovaně věnuje: např. Lautréamont, Nietzsche, O. Milosz, H. Bosco, Rilke, Poe, Shelley aj. 8. Recepce Bachelarda, texty jím inspirované, a kritická recepce. Otázka žánrového zařazení bachelardovských poetik.
Literatura. 1. Bachelardovy poetologické práce (uvádím rok prvního vydání):
La Psychanalyse du feu (1938, česky Psychoanalýza ohně, 1994)
Lautréamont (1939, rozšířené vyd. 1951)
L'Eau et les r?ves: essai sur l'imagination de la mati?re (1942, česky Voda a sny 1997)
L'Air et les songes: essai sur l'imagination du mouvement (1943)
La Terre et les r?veries de la volonté: essai sur l'imagination des forces (1948)
La Terre et les r?veries du repos: essai sur les images de l'intimité (1948)
La Poétique de l'espace (1957, slovensky 1990, česky Poetika prostoru 2009)
La Poétique de la r?verie (1960)
La Flamme d'une chandelle (1961, česky Plamen svíce, 1970, 1997) posmrtně vydané soubory:
Le droit de r?ver (1970, soubor kratších textů věnovaných umění)
Fragments pour une poétique du feu (1988, torzo nedokončené poetiky ohně)
Causeries (2005, soubor textů vysílaných rozhlasem v letech 19952 a 1954) 2. Bibliografie:
Primární a výběrovou sekundární bibliografii i další informace lze najít na stránkách Associationdes amis de Gaston Bachelard (http://www.gastonbachelard.org/), úplnou sekundární bibliografii cca do r. 1986 sestavil J.-P. van Noppen (Cahiers internationaux de symbolisme č. 53-55, 1986).
Aktuální texty (ve francouzštině) lze hledat v databázích, např.: http://cat.inist.fr/?aModele=presentation, http://www.inist.fr/.
Konkrétní texty sekundární literatury upřesním v průběhu kursu podle potřeby.
(Seminář je vhodný především pro studenty se znalostmi francouzštiny, ale podmínka účasti to není. )
Atestace na základě docházky, četby a další. Bude upřesněno na první hodině.