Sylabus
Hlavní tematické okruhy:
1) glosa, aforismus jako narativní akt na pomezí mezi filosofickým a literárním textem Nietzsche, Wittgenstein,?)
2) anekdota - mezi dialogem a fragmentem, chasidská anekdota jako jeden z výrazných narativů středoevropské literatury
3) zpověď, vyznání - detail, pozadí, věci jako kód intimního vyprávění (Márai: Zpověď, Chwin: Haneman, Stasiuk)
4) deníková a memoárová literatura, epistolární vyprávění - různé podoby esejistické "autenticity" (Pál Závada, Gombrowicz, Améry, Canetti, Zweig, Herling-Grudzinski, Milosz)
5) "fragmentární psaní"; fragment jako melancholický estetický princip, jako výraz "středoevropské melancholie"
6) esej jako románová struktura (Broch, Musil, Gombrowicz, Kundera, Magris)
7) fragment jako aspekt nepřítomného, nostalgie cestovaní (cestopisné eseje)
8) kavárenská a hospodská povídky, "minutové romány" (Altenberg, Kisch,Hrabal)
9) motáková literatura (vězení, koncentrační tábory - London, Fučík, Levi, Améry) Četba zimní semestr 7/10 WITTGENSTEIN, Ludwig: Rozličné poznámky. Praha, Mladá fronta
1993. NIETZSCHE, F. : Ecce homo KAFKA, F.: Aforismy 14/10 Franz Kafka: Dopisy Felici CANETTI, Elias: Druhý proces. Svědomí slov. Praha:Torst, 1992, s.79-157 21/10 Franz Kafka: Deníky CANETTI, Elias: Dialog s krutým partnerem. Svědomí slov. Praha:Torst, 1992, s.53-71 DEMETZ, Peter: Tři přátelé na dovolené. 1909: Aeroplány nad Bresciou. Praha: Prostor, 2007, s. 23-44. 4/11 Martin Buber: Chasidská vyprávění Karel Poláček: Židovské anekdoty 11/11 Stefan Zweig: Svět včerejška (Svět jistoty, Škola v minulém století, Eros matutinus, V srdci Evropy) Sándor Márai: Zpověď 18/11 Robert Musil: Muž bez vlastností (vybrané kapitoly) 25/11 Peter Altenberg: Minutové romány, E.E. Kisch: Pražský pitaval 2/12 Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 16/12 Witold Gombrowicz: Ferdydurke 6/1 Ticho, mlčení - básnický fragment (Rilke, Trakl, Holan, Orten) Četba letní semestr 24/2 Magris, Claudio: Geneze habsburského mýtu, Finis Austriae: Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře. Triáda, Praha 2001, s. 27-45, 163-229 Jančar, Drago: Střední Evropa - Idea minulosti?: Brioni. Praha, Volvox Globator 2005, s.47-53 3/3 Witold Gombrowicz: Deník I. (1953-1956). Praha, Torst 1994 1953/I, II, s. 19-41 1955/ XIV, XV, s. 169-192, Buenos Aires Vilém Flusser: Bezedno. Filosofická autobiografie (kap. Monolog, Hra s Orientem a se sebevraždou, Brazilština, Ubytovat se v bezdomoví, Moje pražská cesta) Andrej Stasiuk: Jak jsem se stal spisovatelem (pokus o intelektuální autobiografii) - část I., s.11-86 Czesław Miłosz: Básnický traktát: Traktáty a přednášky ve verších. Olomouc: Votobia 1996, s. 43-145 Brodskij, Josif: Projev při udělení Nobelovy ceny: Jeden a půl pokoje. Praha: Nakladatelství LN, 1998, s. 156-171 10/3 Claudio Magris: Dunaj Josif Brodskij: Vodoznaky 17/3 Thomas Bernhard: Chlad, Dech (Obrys jednoho života) 24/3 Elfride Jelinek: Milovnice (nebo Ingeborg Bachmannová: Malina) 31/3 W.G.Sebald: Vystěhovalci 7/4 Stefan Chwin: Haneman 21/4 Péter Esterházy: Malá maďarská pornografie, Pomocná slovesa srdce 28/4 Pál Závada: Jadvižin polštář 5/5 Milorad Pavić: Chazarský slovník (Papírové divadlo) 12/5 Drago Jančar: Chtíč chtíc nechtíc Povinná literatura: Friedrich Nietzsche: Ecce homo, Ranní červánky Franz Kafka: Deníky, Dopisy Felici, Aforismy Hermann Broch: Dopisy o Německu (1945-1949) Stefan Zweig: Svět včerejška Witold Gombrowicz: Deníky, Vzpomínky na Polsko Andrej Stasiuk: Jak jsem se stal spisovatelem (pokus o intelektuální autobiografii) George Tabori: Autodafé. Vzpomínky Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Bohumil Hrabal: Predrag Matvejević: Breviář středomoří Josif Brodskij: Vodoznaky Claudio Magris: Mikrokosmy, Habsburský mýtus, Dunaj Zdeněk Kalista: Cesty ve znamení kříže Witold Gombrowicz: Ferdydurke Robert Musil: Muž bez vlastností (vybrané kapitoly) Milan Kundera: Nesmrtelnost Thomas Bernhard: Obrys jednoho života W.G.Sebald: Vystěhovalci Martin Buber: Chasidská vyprávění FLUSSER,Vilém: Bezedno : filosofická autobiografie. Praha : Hynek,
1998. DELEUZE, Gilles, GUATTARI, Félix: Kafka. Za menšinovou literaturu. Praha: Herrmann &synové,
2001. SUSINI-ANASTOPOULOSOVÁ, Francoise: Fragmentárne písanie. Bratislava: Kalligram
2005. WITTGENSTEIN, Ludwig Tractatus logico-philosophicus. Praha: OIKOYMENH
1993. WITTGENSTEIN, Ludwig: Rozličné poznámky. Praha, Mladá fronta
1993. MANN, Thomas: Eseje. Bratislava: Kalligram
2006. MILOSZ, Czeslaw: Saligia a jiné eseje. Brno: Barrister a Principal
2005. MILOSZ, Czeslaw: Traktáty a přednášky ve verších. Olomouc: Votobia
1996. CANETTI, Elias: Svědomí slov. Praha: Torst
1992. Doporučená literatura: BRAUN, Michael: "Hörreste, Sehreste" : das literarische Fragment bei Büchner, Kafka, Benn und Celan. Köln : Böhlau,
2002. PATOČKA, Jan: Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: OIKOYMENH
1995. FLUSSER,Vilém: Jazyk a skutečnost. Praha : Triáda,
2005. FLUSSER,Vilém: Jude sein : Essays, Briefe, Fiktionen. Berlin : Philo,
2000. GELLNER, Ernest: Jazyk a samota. Brno: CDK
2005. KONRÁD, György. The Melancholy of Rebirth: Essays from Post-Communist Central Europe, 1989-1994.NewYork:HarcourtBrace,1995. JANČAR, Drago: Příčky z Jákobova žebříku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury
2006. JANČAR, Drago: Brioni. Praha: Volvox Globator
2005. KERTÉSZ, Imre: Vyhnaný jazyk. Bratislava: Kalligram
2003. MILOSZ, Czeslaw: Záhrada vied. Bratislava: Kalligram
2002. FÖLDÉNYI, Lászlo F.: Goyov pes. Bratislava: Kalligram
2007.
Anotace
Charakteristika kurzu: Kurz se zaměřuje na jeden z velmi podstatných a osobitých rysů středoevropského psaní, a sice na jeho fragmentárnost. Nejde pouze o onu kulturu fragmentu, o níž píše Claudio Magris, když analyzuje specifika středoevropské zkušenosti agónie, rozpadu a zániku, ale o fragment jako o stěžejní narativní situaci.Problematická jazyková situace středoevropských malých autorů a středoevropští filosofové (Nietzsche, Wittgenstein, Husserl) tematizující nespolehlivost jazyka, který skutečnost neodráží, ale redukuje, který o skutečnosti dokonce nemusí vypovídat vůbec a o podstatných otázkách lidského života mlčí, vedou středoevropské autory k volbě specifické literární řeči. Formálně je jejím nejviditelnějším projevem esejističnost. To nás vede k výběru těch středoevropských literárních textů, které problematizují jednoznačné zařazení do kategorie fikce - deníky, vzpomínky, zpovědi, autobiografie, cestopisné eseje. Ty všechny problematizují aspekt fikčnosti, autentičnosti. Další okruh textů se zaměřuje na prorůstání a vzájemné ovlivňování eseje a románu, nejen jako výrazu modernistického experimentu.
Požadavky k atestaci: aktivní účast v semináři, průběžná četba zadaných textů, referát (zápočet), 10 stránková esej (zkouška)