Anotace
Cílem semináře bude prostřednictvím četby významných prací Kafkovy české recepce představit její proměny - coby výrazného kulturního fenoménu - od liblické konference (1963) do listopadu 1989. Od konce 50. let se stává Kafka i v českém prostředí vydávaným a čteným autorem, vzniká několik monografií, Kafkova díla jsou reflektována v beletrii, filmu, ve výtvarném umění i na divadle. Konference v Liblicích - často spojovaná s počátky Pražského jara - je však zároveň dokladem často tendenčního způsobu čtení Kafky; po srpnu 1968 textů interpretujících Kafkovo dílo výrazně ubývá, některé linie interpretace však pokračují i po listopadu 1989 (např. Kmen aj.).
Pozornost bude věnována primárně české kritické recepci, zároveň se však dotkneme i obrysů recepce umělecké (na materiálu nejvýznamnějších a nejvlivnějších prací ztvárňujících Kafkovo dílo v dané době napříč uměleckými žánry). Zajímat nás bude otázka povahy a proměn žánrů, jež Kafkovo dílo zpracovávají, i způsob ztvárnění Kafkových textů v jednotlivých médiích a rozdíly mezi nimi (zvláště mezi odbornou a esejisticko-uměleckou recepcí) v kontextu doby.
Kafkovu českou recepci budeme zkoumat jako pozoruhodný literárně-reflektivní kontext, k jehož sledování je třeba získat (1) přehled o vlivných pracích recipujících Kafkovy texty, jejich vzájemném působení a vlivu na pozdější fáze recepce a zároveň (2) vnější společenský, kulturní a literárněvědný kontext, v němž tyto práce vznikaly, jemuž se přizpůsobovaly či se mu naopak vzpíraly. Tyto dva přístupy určují způsob, jakým budeme fenomén Kafkovy české recepce zkoumat: budeme se ptát, nakolik byly dané práce ovlivněny zásadními dobovými zlomy, resp. politickou situací (okupace Československa); jaký vliv na ně měly společenské a kulturní proměny a také vývoj strategií dobové literární vědy a kritiky (jak na úrovni konkrétních autorů, kteří Kafkovo dílo recipovali, tak v širší rovině přístupu k autorům německé literatury v českých zemích).
Přístup k recepčním textům bude primárně vycházet z důkladné analýzy jednotlivých recepčních výkonů a kontextu jejich vzniku; tyto práce budou zapojeny do sledování proměn Kafkovy recepce v trojím ohledu: (1) Jaký byl přístup těchto prací k samotným Kafkovým textům, jež zpracovávají, v jakém ohledu a jakým způsobem na ně navazují, (2) jaký měly dosah na rovině recepce recepce: zda byly produktivní pro pozdější recepci, proč tomu tak bylo a jakým způsobem na ně pozdější díla navazovala, a (3) jaký byl jejich dopad na širší společenský a kulturní kontext, jakou podobu a význam příp. získaly v populární (či masové kultuře).
Z výše nastíněného zaměření vyplývá několik širších otázek, jichž se během semináře dotkneme: (1) Jaký byl charakter české recepce Kafky v dané době; co o jejích proměnách vypovídá srovnání s předchozí a následující fází a srovnání se zahraniční, především německou recepcí, jež představuje nejvhodnější komparativní materiál (zejména srovnání s recepcí na jedné straně v NDR, na straně druhé v SRN), a (2) proč dobová kritika a kultura reflektovaly Kafkovo dílo právě daným způsobem, jaká byla jejich povaha v dané době a jakým způsobem ovlivnily následující etapy Kafkovy recepce.
Vedle toho, jak dobová kritika a kultura ovlivnily povahu Kafkovy recepce, se však pokusíme zkoumat také opačný směr působení: (3) zda a jak povaha recepce Kafkova díla (resp. Kafkovo dílo prostřednictvím jeho pozdějších recipientů) ovlivnila českou kulturu, resp. společnost i literárněkritické přístupy k uměleckému dílu (např. často tematizovaný vztah konference v Liblicích k počátku Pražského jara aj.) - a nakonec i to, (4) jaký význam lze (po probádání výše uvedených problémů) přikládat samotnému zkoumání dějin Kafkovy české recepce pro poznání širších (literárních a kulturních) dějin.
Kurs je určen komparatistům i bohemistům, příp. studentům jiných oborů.