Sylabus
Když v roce 1926 užil germanista Kurt Oppert pojem "Dinggedichte" označil a charakterizoval jím typ lyrické básně v poezii kolem poloviny 19. století, zejména Eduarda Mörika a Conrada Ferdinada Meyera. V německé lyrice 20. století je pojem "Dinggedichte" spojen především s Novými básněmi (1907-1908) Rainera Marii Rilkeho.
V těchto básních "na věci" o "o věcech" jde o především o tom, vyjádřit skrytý niterný "život" a bytostnou podstatu ("Wesen") věci, jako by věc promlouvala sama sobě. Shodou okolností přednáší v roce Rilkových Nových básní Edmund Husserl v Göttingenu o fenomenologii "věci a prostoru" (Ding und Raum.
Vorlesungen 1907. Husserliana, sv. 16, 1973), přičemž "Wesensschau" jako "nazření podstaty", tento důležitý pojem husserlovské transcendentální fenomenologie, je více či méně spojen právě s tímto intuitivně-bezprostředním uchopením "podstaty věci" jako jedním z intendovaných estetických účinků "dinggedichte".
Již v biedermeieru (u Mörika) je tento typ básně velmi úzce spojen v výtvarnými kvalitami, s uměleckou materiálovostí, s uměleckým řemeslem a estetikou materiálů. Na tuto linii navázal později symbolismus, jednak ve své rané parnasistické fázi (např. sbírka Théophila Gautiera Émaux et camées [1852, česky Výbor z básní, Praha 1930], v německém symbolismu Stefan George, v české poezii některé básně Jaroslava Vrchlického nebo později vydaná sbírka ruského básníka Innokentije Anněnského Cypřišová skříňka, 1910), jednak ve své posymbolistické fázi modernismu desátých let 20. století.
Zde jsou Rilkovy "Dinggedichte" z jeho Nových básní nevýraznějšími estetickými realizacemi této poetiky. Mohou být čteny jako nový pokus posymbolistické poezie otevřít se empirické skutečnosti, jako výraz básnické konfrontace s předmětností světa a zkušeností s ním.
Na základě této zkušenosti rozvinul Rilke nový poetologický koncept, kde hraje důležitou roli vyostřené, intenzívní vnímání, koncept, který naznačuje stylistickou blízkost k Baudelairově poetice ve smyslu syntéze symbolistických a realistických prvků. Baudelairův sonet Recueillement, možno považovat za jednu z iniciačních básní této poetiky.
Do okruhu "Dinggedichte" možno řadit také básně ruských akméistů Nikolaje Gumiljova, Anny Achmatové a především Osipa Mandelštama (zejména z jeho první sbírky Kámen, 1909/1913), pro kterého je umělecké dílo jako výtvor lidského ducha a jako "kulturní věc nositelem "paměti kultury" (např. básně Notre Dame, Hagia Sofia, ale k poetice "Dinggedichte" možno řadit také jeho básně "na věci" všedního dne jako Zmrzlina, Fotbal, Tenis, Biograf ad.). Jedním se společných rysů "Dinggedichte", od bidermeieru, přes symbolismus až k moderně, je vztah mezi "sbíráním" ("sbírkou"), "myšlením" ("usebráním") a "obrazem".
Ve francouzské poezii 20. století by bylo možné tuto linii "Dinggedichte" sledovat k lyrice Francise Pongeho, jehož sebrané básnické a prozaické texty s příznačným názvem Le grand recueil (1961) navazují svébytným způsobem na tuto tradici. Pongeho něžná a zároveň vášnivá pozornost, kterou věnuje věcem, směřuje především k tomu, nechat "promluvit" věci samotné, nechat prostřednictvím pouze jich samotných vystoupit do popředí "épaisseur sémantique" jejich "řeči" a jejich skrytého "bytí" a tím zvovuobnovit jejich vztah ke světu ("pour refaire le monde") - a svět sám - v původní svěžesti.Zdá se, že právě tímto aspektem navazuje také Ponge - sans le vouloir? - na biedermeierovsko-modernistickou tradici "Dinggedichte".
Na základě společné pozorné četby a interpretace vybraných básnických textů půjde v semináři především o sledování této pozoruhodné tradice poetiky a sémantiky "Dinggedichte".
Anotace
Seminář bude věnován četbě a teoretické reflexi "básní o věcech"v moderní poezii s ohledem na historický kontext v antické, renesanční a romantické poezii. Hlavním předmětem zájmu budou dva svazky Rilkových Nových básní (Neue Gedichte, Der Neuen Gedichten anderer Teil) a dílo Francise Ponge (mj. Le parti pris de choses, La rage de l’expression, Le grand recueil) na základě dostupných překladů.
Seminář začíná o týden později, tedy 9. října.