Sylabus
Beztvarý sujekt: afektivní a vizuální metamorfózy v moderní literatuře
Kurz se zaměřuje na ohledávání estetického fenoménu beztvarosti a jeho proměn v textech moderní světové literatury z hlediska dvou vzájemně propojených - a v literární teorii často opomíjených - témat vizuality a afektivity. Analyzované literární texty proto nespojují autorská poetika, žánr či narativní strategie, ale spíše vypjatá poloha subjektu, který se ocitá mezi tvarem a beztvarostí, figurací a defigurací, na hranici prezence a absence, objevování a mizení. V předchozích dvaceti letech zažívá téma afektivity v humanitních vědách svůj boom a tzv. "affective turn" poznamenal a vzájemně propojil tak odlišné disciplíny, jako jsou sociologie, estetika či kulturní a mediální antropologie. Afekty jsou pečlivě zkoumány v oblasti výtvarných umění i filmu, ale důsledné "close reading" afektivních operací v literárním jazyce dosud značně chybí. Důvodem může být skutečnost, že bývají často zaměňovány za kategorie emocí, pocitů, nálad a vášní, a jako takové odsouvány do oblasti neanalyzovatelného prožitku či zasažení čtenáře. Vezmeme-li však vážně Deleuzovo tvrzení, že umělecká díla myslí skrze afekty a percepty, je zřejmé, že afektivní sílu je třeba zkoumat nejen v oblasti zasaženého subjektu, ale rovněž v samotném těle textu, v textuře literárního jazyka. Na základě četby takových autorů, jakými jsou Georges Didi-Huberman, Ernst van Alphen či Hans Belting budou představeny klíčové pojmy vizuální antropologie, které umožňují uchopit literární řeč v momentech, kdy přesahuje sama sebe vstříc odlišným formám umění a reflexe. Seminář bude probíhat následovně: v jednom týdnu bude představen konkrétní pojem, jeho geneze a místo v kontextu estetického myšlení a v týdnu druhém proběhne podrobná četba vybraného literárního textu v kontaktu s předestřeným konceptem.
Hlavní tematické okruhy 1) Průzkum symptomu: Punctum Rolanda Barthese a plátno jako prostor fantasmatu
- Balzac, Honoré de: Neznámé arcidílo (1832). In: Spisy H. de Balzaca XI. Praha: SNKLHU, 1960, s. 345-372.
- Barthes, Roland: Světlá komora: poznámka k fotografii. Praha: Fra 2005, s. 12- 61.
(1. část)
- Van Alphen, Ernst: "Affective Operations of Art and Literature". ES: Anthropology and Aesthetics, 53/54. 2008, s. 21-30. 2) Práce beztvarosti: Georges Bataille, Richard Weiner a Francis Bacon
- Didi-Huberman, Georges: "O nymfě a jejím pádu", in: Ninfa moderna. Fra, Praha 2009, s. 11-30.
- Didi-Huberman, Georges: "O beztvarosti a jejích drapériích", in: ibid, s. 93-138.
- Bataille, Georges: L’informe. Documents 1, 1929, s. 382
- Lyotard, Jean-François: Vznešené a avantgarda, in Putování a jiné eseje. Praha: Herrmann a synové, 2001, s. 124-147.
- Weiner, Richard: "Smazaný obličej" (1919). In: Netečný divák a jiné prózy. Lítice.
Škleb. Praha: Torst, 1996, s. 317-341. 3) Portrét absence: Prázdné židle Van Gogha, Schieleho a Weinera jako indexy mizení
- Weiner, Richard: "Prázdná židle" (1916), in: Netečný divák a jiné prózy. Lítice.
Škleb. Torst, Praha 1996, s. 370-391.
- Belting, Hans: "An Anthropology of Images: Picture, Medium, Body", in: Belting, An anthropology of images: picture, medium, body. Princeton: Princeton University Press, 2011, s. 9-36.
- Weiss, Judith Elisabet: "Before and After the Portrait: Faces between hidden likeness and anti-portrait", in: Inventing Faces. Rhetorics of Portraiture between Renaissance and Modernism. Eds. Mona Körte, Ruben Rebmann, Judith Elisabeth Weiss, Stefan Weppelmann. Berlin: Deutschier Kunstverlag, 2013, s. 133-146 4) Subjekt v metamorfózách: rozpouštění identity uMaurice Blanchota a životní exces
Wladimira Weidlého
- Blanchot, Maurice: Temný Tomáš (1950). Praha: Rubato, 2014.
- Weidlé, Wladimir: "Biologie umění". Umění, 2014, 62 (6), s. 556-562. 5) Bytost stvořená z arabesek: od rokoka k literárním tapetám
- Gilman, Charlotte Perkins: "The Yellow Wallpaper" (1892), in: The Norton Anthology of American Literature, ed. Nina Baym et al. New York: Gale, 1996, s. 230-237.
- Ankersmit, Frank R. "Rococo as the Dissipation of Boredom", in: Compelling Visuality: The Work of Art in and out of History. Eds. Claire Farrago a Robert Zwijneberg. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2003. 132-55.
Požadované vstupní znalosti:
Základní obeznámenost s literárně-teoretickou terminologií, schopnost a ochota reflexe čtenářské zkušenosti, schopnost číst sekundární texty v angličtině. Kurz je určen magisterským studentům.
Požadavky pro získání atestace:
Pro udělení zápočtu aktivní práce v semináři, průběžná a důkladná četba zadaných textů, vypracování referátu s podněty k diskusi.
Literatura
Základní literatura
Balzac, Honoré de: "Neznámé arcidílo" (1832). In: Spisy H. de Balzaca XI. SNKLHU. Praha 1960, s. 345-372.
Barthes, Roland: Světlá komora: poznámka k fotografii. Praha: Fra 2005.
Belting, Hans: An anthropology of images: picture, medium, body. Princeton: Princeton University Press, 2011.
Blanchot, Maurice: Temný Tomáš (1950). Praha: Rubato, 2014.
Didi-Huberman, Georges: Ninfa moderna. Fra, Praha 2009.
Didi-Huberman, Georges: Před časem. Barrister & Principal, Praha 2008
Fulka, Josef: Psychoanalýza a francouzské myšlení. Herrmann & synové, Praha 2008.
Gilman, Charlotte Perkins: "The Yellow Wallpaper" (1892), in: The Norton Anthology of American Literature, ed. Nina Baym et al. New York: Gale, 1996, s. 230-237.
Inventing Faces. Rhetorics of Portraiture between Renaissance and Modernism. Eds. Mona Körte, Ruben Rebmann, Judith Elisabeth Weiss, Stefan Weppelmann. Berlin: Deutschier Kunstverlag, 2013.
Lyotard, Jean-François: "Malířství, anamnéza viditelného", in: Putování a jiné eseje. Praha: Herrmann a synové 2002, s. 33-54.
Lyotard, Jean-François: Vznešené a avantgarda, in Putování a jiné eseje. Praha: Herrmann a synové, 2001, s. 124-147.
Petříček, Miroslav: Myšlení obrazem. Herrmann & synové, Praha 2009.
Sylvester, David: Rozhovory s Francisem Baconem, 1962-1979. Praha: Arbor vitae, 1999.
Vojvodík, Josef: "Huomo raro et singhulare": Tvář - individualita - identita: Raffaelův Bindo Altoviti a jeho kopie v obrazové sbírce bruntálského zámku (příspěvek k hermeneutice portrétu). Slovo a smysl 3, roč. 2, 2005, s. 33-87.
Weiner, Richard: Netečný divák a jiné prózy. Lítice. Škleb. Praha: Torst, 1996.
Woodall, Joanna (ed.): Portraiture. Facing the Subject. Manchester University Press. Manchester and New York 1997.
Doporučená literatura
Alphen, Ernst van. Art in Mind: How Contemporary Images Shape Thought. Chicago: The University of Chicago Press, 2005.
Bal, Mieke: Looking in: The Art of Viewing. Routledge, London - New York, 2004.
Barthes, Roland: S/Z. Garamond, Praha 2007.
Belting, Hans. Faces: eine Geschichte des Gesichts. München: C.H. Beck, 2013.
Belting, Hans: Konec dějin umění. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2000.
Brennan, Teresa: The Transmission of Affect (Ithaca, N.Y.: Cornell University Press, 2004.
Brinkema, Eugenie. The Forms of the Affects. Durham and London: Duke University Press, 2014.
Caws, Marry Ann: The Eye in the Text: Essays on Perception, Mannerist to Modern. Princeton University Press, 1982.
Compelling Visuality (eds. Farrago, Claire - Zwijnenberg, Robert ), University Of Minnesota Press 2003.
Deleuze, Gilles & Guattari, Félix: Tisíc plošin. Herrmann & synové, Praha 2010.
Deleuze, Gilles: Francis Bacon. Logique de la sensation (1981). Éditions du Seuil. Paris, 2002.
Derrida, Jacques: La Vérité en peinture. Flammarion, Paris 1978.
Didi-Huberman, Georges. La ressemblance informe ou le Gai Savoir visuel selon Georges Bataille. Paris: Macula, 1995.
Didi-Huberman, Georges: Devant l’image. Questions posées aux fins d’une histoire de l’art. Les Éditions de minuit, Paris 1990.
Fédida, Pierre: Par où commence le corps. Retour sur la régression. Paris: Presses Universitaires de France, 2000.
Focillon, Henri. Life of Forms in Art. Trans. Charles B. Hogan and George Kubler.1942. New York: Zone Books, 1996.
Focillon, Henri: La vie des formes. Suivi de Éloge de la
Anotace
Kurz se zaměřuje na ohledávání estetického fenoménu beztvarosti a jeho proměn v textech moderní světové literatury z hlediska dvou vzájemně propojených - a v literární teorii často opomíjených - témat vizuality a afektivity. Analyzované literární texty proto nespojují autorská poetika, žánr či narativní strategie, ale spíše vypjatá poloha subjektu, který se ocitá mezi tvarem a beztvarostí, figurací a defigurací, na hranici prezence a absence, objevování a mizení.
V předchozích dvaceti letech zažívá téma afektivity v humanitních vědách svůj boom a tzv. "affective turn" poznamenal a vzájemně propojil tak odlišné disciplíny, jako jsou sociologie, estetika či kulturní a mediální antropologie. Afekty jsou pečlivě zkoumány v oblasti výtvarných umění i filmu, ale důsledné "close reading" afektivních operací v literárním jazyce dosud značně chybí.
Důvodem může být skutečnost, že bývají často zaměňovány za kategorie emocí, pocitů, nálad a vášní, a jako takové odsouvány do oblasti neanalyzovatelného prožitku či zasažení čtenáře. Vezmeme-li však vážně Deleuzovo tvrzení, že umělecká díla myslí skrze afekty a percepty, je zřejmé, že afektivní sílu je třeba zkoumat nejen v oblasti zasaženého subjektu, ale rovněž v samotném těle textu, v textuře literárního jazyka.
Na základě četby takových autorů, jakými jsou Georges Didi-Huberman, Ernst van Alphen či Hans Belting budou představeny klíčové pojmy vizuální antropologie, které umožňují uchopit literární řeč v momentech, kdy přesahuje sama sebe vstříc odlišným formám umění a reflexe. Seminář bude probíhat následovně: v jednom týdnu bude představen konkrétní pojem, jeho geneze a místo v kontextu estetického myšlení a v týdnu druhém proběhne podrobná četba vybraného literárního textu v kontaktu s předestřeným konceptem.