Cílem kursu je: epistemologicky obsáhnout literární proces 20. st., odhalit jeho strukturu a integrální zvláštnosti, konceptualizovat vztah mezi tradicí a inovací, mezi etnickým a universálním. Pozornost je věnována přejímání tradice a její transformaci; identifikaci a sebeidentifikaci v literatuře; hranici historické a objektivní (přirozené, mimohistorické) periodizace.
Podrobněji je sledován vývoj pozice spisovatele a literárního vědomí: způsob pojímání literárního bytí, jeho charakter a formy; vydavatelská činnost, periodika, literární kritika. Pozornost je soustředěna na zkoumání místa litevské literatury v evropském kontextu: litevská literatura a Rusko, Skandinávie, Polsko aj. 1. Transformace folklorní tradice v klasické a moderní literatuře. Folklorní imitace a stylizace (K. Donelaitis,
Stanevičius, S. Neris, K. Boruta aj.). 2. Literární proudy: klasické zaměření a modernistické transformace; problém uměleckého následování a vlivů; ochrana národní identity a otevřenost (Vaižgantas, Žemaite, Šatrijos Ragana, Biliunas, Kreve). 3. Formanty literárního kódu: konfrontace idejí, mýtů, historie, skutečnosti a jejich syntéza. 4. Univerzalizace: realita a legenda, příroda a kultura, současnost a historie, zaujetí východní kulturou, krize universalismu (Vydunas, Kreve-Mickevičius). 5. Způsoby epického vyprávění a epické literatura: transformace osoby vypravěče, výpravná strategie a taktika, reforma a transformace malých žánrů (Donelaitis, Kreve, Boruta, Šeinius aj.). 6. Poezie nezávislé Litvy - osudy novoromantismu a symbolismu. 7. Levá avangarda. Binkis a jeho čtyřvětrovci. 8. Román jako základní žánr literatury 20. st. Prolínání emocionální introspekce a intelektuálního způsobu vnímání
(Mikolaitis-Putinas). 9. Poetické "gramatiky" litevské lyriky 20. st. 10. Literární pokolení: konflikty a konfrontace, historické napětí a vnitřní polemika. 11. Vzájemné vztahy symbolismu a impresionismu v poezii a próze. Problém neoromantismu. Poezie avantgardy. 12. Literatura v exilu a v Litvě po obnovení nezávislosti. Exiloví autoři: Radauskas, Škema, Katiliškis, básníci
"žemininkai" (Nagys, Kekštas, Mačernis, Bradunas, Nyka-Niliunas), "bežemiai" (Mackus, Sutema), Mekas, Landsbergis,
Ostrauskas aj. 13. Próza a drama (Lankauskas, Pocius, Saja, Glinskis, Radzevičius, Aputis, Granauskas, Šaltenis, Dirgela, Vilimaite aj.). Trajektorie rozvoje dramatu, příčiny zvláštního postavení historického dramatu.
Základní literatura:
Parolek, R.: Srovnávací dějiny baltických literatur. Praha 1978; Parolek, R.: Litevská literatura. Praha 1996.
Slabihoudová, N., Vlčková, A. Štoll, P.: Slovník pobaltských spisovatelů. Praha 2003.
Kubilius, V.: XX amžiaus lietuviu literatura: lietuviu literaturos istorija. Vilnius 1995.
XX amžiaus lietuviu literatura / red. Vytautas Kubilius. Vilnius 1994.
Daujotyte, V.: Lietuviu literatura 1900-1918, 1918-1940. Kaunas 1992, 1994.
Mačianskaite, L.: 7-9 dešimtmečio lietuviu novele. Vilnius 2001.
Satkauskyte, D.: Lietuviu neoromantiku poezija. Vilnius 2001.
Jakonyte, L.: Rašytojo socialumas: lietuviu rašytoju savivoka XX amžiaus 10-ajame dešimtmetyje. Vilnius 2005.
Žekaite, J.: Modernizmas lietuviu prozoje. Vilnius 2002.
Lietuviu literaturos enciklopedija / redaktoriai: Vytautas Kubilius, Vytautas Vanagas, Vytautas Rakauskas. Vilnius 2001.
Lietuviu rašytoju sąvadas. Vilnius 1996.
Lithuanian literature / aut.: V. Kubilius, A. Samulionis, A. Zalatorius, V. Vanagas; redaktorius Vytautas Kubilius. Vilnius 1997.