Annotation
Antická ekfrasis a výtvarné umění - mezi slovem a obrazem
Pod termínem ekfrasis (lat. descriptio) rozumíme v širším slova smyslu literární respektive rétorický útvar, jehož prostřednictvím je možné velmi názorně popsat či vylíčit danou věc či skutečnost. V užším slova smyslu je za ekfrasis možné označit takový literární popis uměleckých děl, který se pomocí literárních prostředků snaží tato díla vizualizovat, ze čtenáře tak učinit "diváka", jemuž sugeruje názornou představu o daném díle.
S klasickými prototypy těchto popisů se setkáváme při líčení Achilleova štítu z 18. zpěvu Iliady a deskripci Aeneova štítu z 8. knihy Vergiliovy Aeneidy. Šíře rozličných možností využití ekfrasis v literárních dílech, různorodé intence autorů a literární tradice však daleko přesahují samotný rámec, který si stanovila antická rétorika. Seminář se bude snažit posluchačům poskytnout širokou škálu rozličných přístupů k látce, která umožní učinit si představu o ekfrasis od antiky po raný novověk. Zároveň bude sledována neustálá konfrontace s velkými antickými vzory, která je jak ve středověkých, tak novověkých dílech neustále patrná, i když se autoři mnohdy snaží od těchto velikánů distancovat.
Obsah předmětu: 1. Definice - o hranicích obrazu a řeči 2. Základní funkce ekfrasis - k čemu slouží popisy v textu (rétorická funkce, interpolace ve vypravování, zvýšení napětí; od obrazu k textu - co znamená popisovat obraz; paragone - soupeření s ostatními uměními) 3. Ekfrasis a její počátky v antice 4. Prototypy ekfrasis: Homér a Vergilius 5. Filostratovy "obrazy", Dionysios z Halikarnasu, Lukianos ze Samostaty 6. C. Claudianus - spojnice mezi antikou a středověkem 7. Opat Suger a jeho umělecké památky; tapisérie z Bayeux - obraz a popis 8. Ekfrais - antické popisy u Tiziána a Leonarda 9. Ekfrasis u Vasariho
Literatura:
A. S. Becker, The Shield of Achilles and the Poetics of Ekphrasis, Lanham 1995.
G. Boehm - H. Pfotenhauer, (vyd.), Beschreibungskunst- Kunstbeschreibung: Ekphrasis von der Antike bis zur Gegenwart, Würzburg 1993
R. de la Calle, Der Spiegel der Ekphrasis. Diesseits des Bildes. Jenseits des Textes - die Kunstkritik als paideia.
J. W. von Goethe, Aufsatz über Philostrats Gemälde in Kunst und Altertum, 1818.
G. Kranz, Das Architekturgedicht, Köln 1988.
M. J. Marek, Ekphrasis und Herrscherallegorie: Antike Bildbeschreibung im Werk Tizians und Leonardos, Köln 1985
M. Marek, Ut pictura ekphrasis: Studien zur Bedeutung Antiker Ekphrases für die Bildersprache der Herrscherpanegyrik in der Hochrenaissance, Köln 1981
M. C. J. Putnam, Virgil’s Epic Designs: Ekphrasis in the Aeneid, New Haven 1998.
E. Panofsky, Essay zum Problem der Beschreibung und Inhaltsdeutung der bildenden Kunst, 1932.
Ch. Ratkowitsch (vyd.), Dei poetische Ekphrasis von Kunstwerken: eine literarische Tradition der Grossdichtung in Antike, Mittelalter und früher Neuzeit, Wien 2006.
H. Wandhoff, Ekphrasis: Kunstbeschreibungen und virtuelle Räume in der Literatur des Mittelalters, Berlin 2003.