Annotation
ZS 2021: Redakce společného překladu knihy A. Anisimovové: Музыка моего дятла
Předmět navazuje na povinný předmět Translatologická analýza a rozvíjí ho; zabývá se „literárními“ a „neliterárními“ překladovými texty. Představuje různé teoretické pohledy na překladový text (na jeho ontologii) a učí jejich uplatňování v praxi společenského diskurzu. Překladový text lze vnímat i hodnotit jednak jako text cílové kultury, který si pro své potřeby vytvořila, a nesledovat primárně „práva“ originálu na překlad, tedy nepostupovat při hodnocení prospektivně (základy této perspektivy pohledu in Toury 1995). Lze ho naopak také vnímat a hodnotit jako proud mezikulturní komunikace a sledovat její priority v cílové kultuře. Dále ho lze vnímat a hodnotit i jako performanci tvůrčího překladatele/ky, kteří v něm naplňují svou politiku identity. Každý z těchto způsobů vnímání a hodnocení překladu (deontologie a axiologie) vyžaduje jinou metodu popisu a hodnocení překladového textu. Kritika překladu se vymezuje jako disciplina existující v kontaktech s mnoha dalšími (kulturní dějiny, politická a společenská studia globalizovaného, postkoloniálního světa, filozofie, literární věda, lingvistika, teorie a analýza diskurzu). Kritika překladu může mířit ke vzniku redakce překladu, vzniku kritického textu o překladu i kulturologické studie atd.