Syllabus
1) Historik nikdy nemá poslední slovo – co a k čemu je historie 2) Reformace a nepřipravená veřejnost – co předcházelo nizozemskému povstání 3) Laboratoř naší doby? – nizozemské „zlaté století“ 4) Tohle je 17. století. Všechno je možné! – zámořské aktivity a kolonialismus do 1798 5) Uzavírání nizozemské mysli? – 18. století a Batávská republika 6) 24 hodin denně pro Nizozemsko a Belgii – konstituční a hospodářské experimenty 19. století 7) Z dlouhodobého hlediska jsou pomníky pro holuby – konec dlouhého 19. století, první světová válka a interbellum 8) Hledání společného příběhu – druhá světová válka 9) V moluckém bytě jsou kufry stále sbalené – kolonialismus po 1798 a postkoloniální debata 10) Cesta na kontinent – Nizozemí a Belgie v evropské integraci 11) Kdo je většina? – společnost, politika a kultura v 50.–90. letech I 12) Kdo je menšina? – společnost, politika a kultura v 50.–90. letech II 13) Dějiny nizozemské jazykové oblasti zevnitř a zvenčí – reflexe historie ve veřejném prostoru a zahraniční perspektiva
Annotation
Cílem kurzu je naučit se přemýšlet o dějinách historiografickými metodami a seznámit se s tím, jak se to dělá v nizozemsky mluvících zemích. Kurz je postaven na pojetí historie jako „pomocné vědy nederlandistické“, tj. soustředí se na rozvoj dovedností a nápadů využitelných pro další studijní a akademickou kariéru v oboru. Spíše než na fakta se zaměřuje na historický původ klíčových společensko-politických témat, historickou kulturu a roli dějin ve veřejném prostoru. Na jednotlivých tématech zároveň představuje možné historiografické perspektivy (public history, nové kulturní dějiny, gender a postcolonial studies)
Po absolvování kurzu by měl být budoucí nederlandista schopen pracovat na akademicko-uživatelské úrovni s primárními prameny a sekundární literaturou, kriticky vyhledávat a vyhodnocovat informace k historickým tématům (např. pro účely překladu nebo publicistické činnosti) a vědět, s jakou představou o dějinách je možné počítat u nizozemských politiků, filmařů a školáků.