Postkoloniální a migrantská literatura

Sylabus

Hlavní tematické okruhy: 

Teorie imperialismu, kolonialismu a postkolonialismu. 

Nizozemský kolonialismus: Indonésie, Surinam, Niz. Antily, Jižní Afrika 

Úvod k: Edward Said: Orientalism. 

Terminologie: „de Ander“, „herschrijven van de Ander“, „mimicry“, hybridita. 

Společná analýza románu z oblasti bývalé Východní Indie (Indonésie). 

Společná analýza románu z oblasti Karibiku (Surinam, Niz. Antily) nebo Jižní Afriky. 

Úvod do migrantské literatury. Vymezení problematiky. Metodika. Orientace v odborné literatuře. 

Politický a sociokulturní vývoj po 2. světové válce. Problematika migrace. Situace v Nizozemsku a Belgii. 

Multikulturalismus. 

Nizozemsky píšící autoři ze zemí východního bloku. 

Nizozemsky píšící autoři z oblasti Středozemí. 

Političtí uprchlíci. 

Diskuze.

Anotace

Předmět se zabývá dvěma velmi aktuálními oblastmi v nizozemské literární vědě.

První část semestru je věnována kritice ideologie v literárních textech ve vztahu k imperialismu, kolonialismu a postkolonialismu. Cílem je odkrývání skrytých kulturních významů týkajících se imperialistických a kolonialistických přesvědčení, jež mohou literární texty implicitně obsahovat. Student se učí pracovat s nástroji různých literárních metod a tyto aplikovat na konkrétní nizozemsky psané literární texty ve vztahu k bývalým nizozemským (popř. belgickým) koloniím.

Druhá část semestru se soustředí na téma, které s postkoloniální literaturou souvisí a někdy se i částečně překrývá: literaturu migrantů, a to v poválečném období do současnosti. Hledá spojitosti mezi historickým a společensko-kulturním vývojem v Nizozemsku, Belgii a potažmo v celé západní Evropě a vývojem literatury v této oblasti. Nezabývá se pouze jednotlivými autory a rozborem jejich děl, ale umísťuje je do širšího kontextu, zkoumá recepci v nizozemské a vlámské společnosti, sleduje aktuální dění. Samozřejmostí je četba recenzí a odborných studií týkajících se relevantních autorů.

V ústním referátu prezentuje student vybraného autora, či skupinu autorů z postkoloniální či migrantské literatury, představuje kontext, ve kterém autor tvoří, seznamuje s recepcí díla, kterou sám zkoumá na základě recenzí, článků v odborné literatuře a v médiích atd.