Hlavní tematické okruhy:
1. Úvod do studia environmentální archeologie, historie a doučasné trendy v oboru.
2. Změny environmentu a jejich datování: přehled datovacích metod využívaných v archeologii a environmentální archeologii (dendrochronologie, metoda radioaktivního uhlíku, optická luminiscence a další).
3. Změny vegetace v holocénu - pylová analýza jako hlavní nástroj ke zkoumání vegetačních změn a lidského vlivu na krajinu.
4. Makrozbytková analýza rostin - metoda zkoumající změny krajiny, způsoby obživy, způsoby zemědělské výroby výroby, dietu a přípravu jídel. Základy domestikace rostlin.
5. Analýza malakofauny - jedna z metod zkoumání minulého přírodního prostředí především z hlediska paleoklimatu, vegetace i lidského vlivu na krajinu. 6 -7. Archeozoologie - analýza kosterních pozůstatků zvířat v archeologických kontextech. Má zásadní význam pro sledování domestikace zvířat, vývoj zemědělství, technologických inovací, diety a krajinných změn. 8-9. Kvarterní geologie a geomorfologie - vývoj kvartéru, tj. období spjatého s vývojem člověka. Změny klimatu a zemského povrchu a jejich příčiny. Využití metod geologie a geomorfologie pro archeology.
10. Pedologie - metoda zkoumající současný zemský povrch. Vznik půdy, přehled základních půdních typů a praktické pokyny pro využití pedologických znalostí v archeologii.
11. Paleoklimatologie - základní znalosti o příčinách klimatických změn v kvartéru a přehled dosavadních klimatických modelů pro posledních 10000 let. Důsledky klimatických změn na změny lidského chování.
12.-13. Vývoj krajiny a lidských sídel ve světle výsledků environmentální archeologie.
Cyklus přednášek zaměřený na poznání pravěkého a raně středověkého přírodního prostředí a na poznání interakce mezi člověkem a přírodou. Představí historii oboru, jednotlivé metody zkoumání přírodního prostředí a ekofaktů a naturfaktů v archeologickém kontextu a předvede demonstraci jejich praktického použití.