Sylabus
Průběh přednášky:
1) Prameny ke studiu doby římské a doby stěhování národů. Psané prameny, hlavní díla řeckých, římských a romanizovaných autorů. Kritika pramenů písemných, jazykovědných, ikonografických a archeologických. Historie bádání o tomto historickém úseku našich dějin.
2) Konec doby laténské, etnogeneze Germánů a jejich příchod do Čech. Památky przeworské kultury, podmokelské a kobylské skupiny a časného labsko-germánského okruhu.
3) Historie a archeologie Marobudovy říše v Čechách, doklady stratifikace společnosti (hroby elity) a proměny v osídlení.
4) Další vývoj v Čechách, pohřebiště starší doby římské a kulturní souvislosti, které dokládají. římské importy a jejich výpověď.
5) Pozdní doba laténská a starší doba římská na Moravě a jihozápadním Slovensku. Konec laténské kultury, púchovská kultura, kvádské politické útvary a vztah s římskou říší.
6) Historie a archeologie tzv. markomanských válek. Doklady pobytu římské armády na Moravě a na Slovensku, oblast Mušova a mušovské pevnosti, polní tábory, královský hrob z Mušova.
7) Mladší doba římská v Čechách. Hlavní naleziště, ráz archeologických památek. Soudobé kulturní proudy a migrace.
8) Mladší doba římská na Moravě a na Slovensku. Hlavní naleziště, ráz archeologických památek, vývoj osídlení, intenzifikace vztahů s římskou říší, hroby elity a germánská sídla budovaná v římském stylu.
9) Pozdní doba římská v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Historický a archeologický úvod k době stěhování národů a první kulturní vlivy z Přičernomoří.
10) Starší fáze doby stěhování národů v Čechách a na Moravě. Vlivy a zásahy různých kulturních okruhů, změny v osídlení a pohřbívání. Vinařická skupina, východogermánsko-podunajský komplex. 11 )Mladší fáze doby stěhování národů v Čechách na MoravČ. Tzv. merovejská kultura, otázky stěhování Langobardů, langobardská pohřebiště na Moravě. Otázky konce germánského osídlení.
Anotace
Přednáška je věnována historickému a kulturnímu vývoji českých zemí, v sepětí s okolními oblastmi střední
Evropy, od posledních desetiletí starého letopočtu do 2. půle 6. stol. u nás. Seznamuje s vývojem a současným stavem studia tohoto úseku protohistorie, v němž na uvedeném území žily převážně germánské kmeny, pro jejichž vývoj měly mimořádný význam styky a konfrontace s keltskými kmeny, římským impériem a později i s nomádskými skupinami. Těžiště výkladu spočívá v osvětlení znalostí o osídlení a kultuře na základě archeologických pramenů.