Sylabus
Osnova:1. okruh - konceptualizace krajiny, tzv. prostorová archeologie, fenomenologie krajiny• úvod, pojetí krajiny v archeologii a ostatních společenských nebo přírodních vědách,• reflexe krajiny, historická perspektiva• kontextuální analýza památek, mezo- a makrokontext památek• tzv. prostorová archeologie, prostorové analýzy sociální a ekonomické geografie aplikované v archeologii• klíčové geografické a kulturně-antropologické teorie; tzv. sídelní a ekonomický prostor• fenomenologie krajiny, vnímání a prožívání krajiny, symbolický význam míst 2. okruh - charakterizování a výzkum krajiny, sběr a interpretace dat, rekonstrukce minulé krajiny• základy antropogenní geografie a geomorfologického mapování; dokumentace a analýza povrchových tvarů, geometrický rozbor terénního reliéfu (topografie)• vývoj povrchových tvarů, geomorfologické procesy, (geoarcheologie), morfologická klasifikace; geodeticko-topografický průzkum, interpretace povrchových tvarů• metody rekonstrukce minulé krajiny; písemné a kartografické prameny; využití geofyzikálních, geochemických a paleo-botanických metod• relikty pravěkého, středověkého a raně novověkého osídlení v současné krajině - příklady a příkladové studie3. okruh - péče o krajinu a ochrana památek dosud v krajině uchovaných• výzkum památek dosud uchovaných krajině jako předpoklad jejich ochrany, role archeologie v územním a hospodářském plánování; • ochrana památek v zalesněných terénech; • praktické příklady vypracování elaborátu jako podkladu prohlášení archeologických lokalit za kulturní památku; popularizace archeologických památek jako součásti kulturního dědictví
Anotace
Cílem předmětu je prohloubit znalosti studentů o současné archeologii krajiny. Důraz je přitom kladen zejména na ty přístupy, které se věnují evidenci, dokumentaci a interpretaci památek dosud v krajině uchovaných, a to v podobě povrchových tvarů nebo různě viditelných stavebních reliktů.
Absolvent předmětu získá teoretické i praktické základy pro porozumění a kritickou interpretaci těchto památek v jejich krajinném kontextu, a to od pravěku po současnost. V první části předmětu jsou studenti seznamováni s různými aktuálními koncepty a přístupy ke krajině, s kontextuální analýzou památek, s přístupy tzv. prostorové archeologie a s fenomenologií krajiny; ve druhé se sběrem dat a se způsoby výzkumu krajiny jako součásti fyzického prostředí; ve třetí s praktickými aspekty péče o památky dosud uchované v krajině.