Syllabus
Plán přednášky:1) Retrospektiva etnické a kulturní situace ve starší fázi doby stěhování národů. Významné kmeny a kmenové svazy, jejich střety a migrace zvláště pokud jde o zásah do západní Evropy, tehdejší "barbarské říše".2) Franská říše za Merovejců.
Původ Franků ve východním předpolí provincie Dolní Germánie, v rýnsko-vezerském kulturním okruhu. Frankové porýnští (ripuárští) a sálští.
Historický nástin I - Vznik franského království na území býv. provincie Belgica II. za Childericha, počátky mocenského rozmachu za Chlodvíka (zničení Syagriova království, porážka Vizigótů, podrobení burgundské říše a Alamanů), další expanze franské říše za Chlodvíkových synů (porážka Durynků a Burgundů, územní zisky na úkor ostrogótské říše). Vznik tří dílčích říší jako základu dalšího vývoje franského státu.3) Franská říše za Merovejců.
Historický nástin II - Charakteristika dílčích říší (Austrasie, Burgundie, Neustrie). Mocenský rozvoj merovejské říše za Chlothara II. a Dagoberta I., její oslabení ve 2. půli 7. století.
Majordomové, soupeření aristokratických rodů, faktická vláda Karlovců v Austrasii po r. 687, opětovné opanování území Alamanů, Bavorů a Durynků. Sesazení Childericha III.
Pippinem Mladším r. 743. Návaznost římské správy a tradic kultury v merovejském království.
Rozvoj křesťanství a církevní organizace, kláštery, misie iroskotská a anglosaská.4) Typy sídel v oblastech merovejské kultury od mladší doby římské (Westick). Využití římských staveb (areály měst, villae rusticae), vesnice, malé osady a jednotlivé dvorce, hradiště, obchodní centra vnitrozemská a s přístavem, počátky falcí.5) Příklady sídlištních forem a jejich problematika (Warendorf, Geismar, Gladbach, Špýr - Vogelsang, Sannerville).
Některé charakteristické typy pozdní merovejské a karolinské keramiky (tzv. badorfské, pingsdorfské a tatingské zboží).6) Příklady sídlištních forem II (Büraburg, Runder Berg, Dorestad).7) Hroby merovejských vládců a nejvyšší vrstvy (hrob Childerich ův, hroby v Apahidě, hrob královny Arnegundy, hroby v Kolíně n. R., hrob v Blučině) a jejich výbava.8) Řadová pohřebiště doby merovejské a otázka jejich původu.
Osídlení laetů v bývalých provinciích západně od Rýna, jejich společenské postavení a pohřební ritus. Stav výzkumu řadových pohřebišť.
Základní díla o tématu, chronologické systémy (J. Werner, K.
Böhner, R. Christlein, H.
Ament, U. Koch, F.
Siegmund). Analýza příbuzenských svazků na pohřebištích.9) Příklady pohřebišť z hlediska velikosti, trvání, etnického a sociálního rázu I (Krefeld-Gellep, Flonheim, Plaidt, Miesenheim, Eltville).
Příznačné typy hrobové výbavy.10) Příklady pohřebišť II ( Hemmingen, Gültlingen, Niederstotzingen, Oberflacht). Některé součásti výbavy podrobněji: přílby baldenheimského typu, meče s rukojetí obloženou zlatým plechem).11) Modelový příklad dlouhodobě užívaného pohřebiště Pleidelsheim v alamanské oblasti a na něm pohřbívajících rodin podle U.
Kochové.12) Oblasti v sousedství Čech I. Kultura merovejské doby v Durynsku za durynské říše a po nastolení franské nadvlády (pohřebiště Grossörner, Hohenmölsen, Ammern, Stössen, nekropole ve Výmaru).13) Oblasti v sousedství Čech II.
Bajuvarové. Problematika jejich původu.
Příklady sídlišť (Epolding-Mühltal) a pohřebišť (Klettham, Barbing-Irlmauth, Straubing, Mnichov - městské části Feldmoching, Sendling, Giesing), Linz-Zitzlau.
Annotation
Předmět navazuje na přednášku Střední Evropa na sklonku antiky detailnějším pohledem na tzv. merovejskou kulturu na západě střední Evropy (Německo) a v části Evropy západní (tam zvláště území dnešní Belgie, Francie, Švýcarska). Zatímco ve starším úseku (2. půle 5. stol. - 2. půle 6. stol.) je merovejské období současné s kulturou doby stěhování národů u nás, kontinuální vývoj jeho mladší fáze (do přelomu 7. a 8. stol.) je synchronní s pronikavými změnami, které ve východní části střední Evropy nastaly s příchodem Slovanů a Avarů.
Ovšem i předtím, po pádu hunské moci, kdy ve východnějších oblastech ještě pokračují velké migrace, nastává na západě postupná stabilizace osídlení a výraznější koncentrace moci. Po historickém nástinu, zahrnujícím údaje o procesu christianizace, budování církevní organizace a rozvoji klášterů, se pozornost zaměřuje na archeologické památky spjaté s mocenskými útvary, které vznikly v doménách kmenových svazů.
Zdůrazněny jsou specifické rysy tohoto kulturního prostředí a jeho památek, jejichž studium je v mnoha ohledech důkladně propracováno a skýtá cenné metodické podněty. Vedle pohřbů různých složek nobility jsou významným pramenem zvláště velmi početná tzv. řadová pohřebiště, spjatá se sídly různé velikosti i odlišného trvání a odrážející sociální rozdíly i mocenskopolitické a etnické změny.