Sylabus
1) Periodizace vývoje od poloviny posledního tisíciletí př. Kr. do 11. stol. po Kr.
Severský okruh doby bronzové, etnogeneze germánských kmenů. Sídliště a funerální památky předřímské doby bronzové, kotlík z Gundestrupu. 2) Doba římská.
Zmínky antických autorů, hroby nobility (Store Dal, Hoby), římské importy. Výsledky sídlištní archeologie, typy objektů a sídel - dvorce, vesnice (Vorbasse v Jutsku s osídlením od 1. - 10. stol., výzkum na ploše 26 ha).
Doklady kultu - bažinná obětiště (Nydam, Illerup a j.), lidské pozůstatky v bažinách a jejich problematika (Tollund, Grauballe aj.). 3) Doba stěhování národů I. Typy sídlišť - dvorce s kamennými základy dlouhých domů (Vallhagar na Gotlandu), kruhové opevněné osady typu Eketorp na Ölandu.
Archeologické doklady bojů a migrací - zpustošení dvorců na Gotlandu, Ölandu a Bornholmu a zlom v osídlení po r. 500 s odpovídajícím horizontem pokladů. Podíl Seveřanů v počátcích anglosasné Anglie.
Doklady kultu - zlaté rohy z Gallehusu. 4) Doba stěhování národů II. Kmenové mocenské útvary - "říše" Sveů ve Švédsku a Sköldungů v Dánsku.
Královské mohyly ve Staré Uppsale a jejich výzkum, Ottarova mohyla. Historická interpretace těchto památek - Snorriho Heimskringla a Ynglingatal, vládcové z dynastie Ynglingů, boje s Gauty.
Hrob ze Snartemo v Norsku. Stavby typu tunanlegg, velké přístřešky pro lodi a hradiště jako doklady rané mocenské organizace. 5) Období 7. - 8. stol. (doba vendelská ve Švédsku, mladší doba germánská v Dánsku, doba merovejská v Norsku).
Nejstarší řemeslnicko-tržní osada na ostrově Helgö ve střed. Švédsku s doklady dálkových styků, její souvislost s královskou vládou. Hroby náčelníků v lodích ve Vendelu a Valsgärde, kenotaf v Sutton Hoo ve Východní Anglii. Švédský zásah ve vých.
Pobaltí, pohřebiště v Grobinu. 6) Doba vikinská (ca 800 - 1050). Charakteristika pramenů.
Přehled historického vývoje v Dánsku. Hraniční val danevirke, centrum královské moci v Jellingu. 7) Přehled historického vývoje ve Švédsku, v Norsku a na Islandu. 8) Specifické rysy doby vikinské v archeologii I.
Centra řemesla a obchodu s přístavem, tzv. viky (zvl. Hedeby, Birka, Kaupang). 9) Specifické rysy II.
Pohřebiště v Birce a jejich výpověď. Menší pobřežní osady (Köpinge, Paviken, Löddeköpinge), rané vývojové fáze některých měst. 10) Specifické rysy III.
Tábory typu Trelleborg, lodě, poklady, runové kameny, výtvarné styly. 11) Vikinská expanze a kolonizace, její archeologické doklady. Velká Británie a Irsko, Island, Grónsko, Amerika. 12) Západní a jižní Evropa.
Dorestad, Normandské vévodství. Východní Evropa, pojem normanismu a antinormanismu. 13) Archeologické stopy zásahu Seveřanů na Východě (Přiladoží, Jaroslavské Povolží, Kyjevsko), kontakty se západoslovanským prostředím (Wolin, Ralswiek, Menzlin aj.)
Anotace
Přednáška má doplnit znalosti o raném středověku v Evropě přehledem vývoje v severní části kontinentu, který charakterizují specifické rysy. Je to zvláště s přírodním prostředím související mimořádná mobilita, stimulovaná jednak často nedostačujícími hospodářskými zdroji a relativním přelidněním, jednak záhy rozpoznanými možnostmi obchodních styků a kořistění.
S tím pak souvisela kolonizace Seveřanů v řadě zemí a také raný rozvoj neagrárních center dálkového obchodu po vodních trasách. Výrazným jevem bylo též přetrvávání některých společenských forem (lidová shromáždění, místní náčelníci) a kulturních projevů (ráz hrobových přídavků, runové písmo), což bylo spjato i s pozdním přijetím křesťanství.