Annotation
Kurz je zaměřen na historický a archeologický vývoj v rámci šířeji pojaté střední Evropy od počátku doby Římské do sklonku doby stěhování národů, případně přímým nadregionálním vztahům středoevropského teritoria k oblastem ve východní, západní a jižní Evropě, případně severní Africe. Jedná se o období, během něhož ve střední Evropě dominují především rozličná germánská etnika, krom nich ovšem i nositelé jiných indoevropských jazyků, např. Dákové, Sarmati, či později příslušníci nomádských skupin, původem z hloubi asijského kontinentu. Přednáška si klade za cíl představit v chronologickém sledu vývoj jednotlivých kulturně-geografických areálů, jejich vztah k našemu území, vzájemné interakce nejprve mezi germánskými kulturami a pozdní laténskou kulturou, později pak mezi barbary a Římany. Během kurzu budou představeny lokality či skupiny lokalit, které kromobyčejným způsobem sehrávají úlohu v kulturním, chronologickém či historickém vývoji sledovaného období. Průběh přednášky:
1) Otázka etnogeneze Germánů, jazykový původ, historické zprávy Řeckých a Římských autorů, severní blok indoevropských jazyků: germánština, baltština, slovanština, příp. tocharština a jazykové kontinuum mezi těmito jazyky (i geograficky), členění větví germánských jazyků (východní, západní a severní).
2) Kultura jastorfská, vývoj v období laténském a její expanze v oblasti formující se przeworské kultury a Skandinávii.
3) Otázka vzájemných vlivů časně germánských kultur a oppidálního prostĜedí laténské kultury, význam zánikových horizontů na Manchingu a otázka historických interpretací, otázka obtížné postižitelnosti migrací Kimbrů a Teutonů v archeologických pramenech, otázka vlivu germánských kultur v Galii a Noriku, sklonek laténských kultur (např. bratislavské oppidum), noricko-panonský kroj a výskyt jeho prvků v labskogermánském kulturním okruhu.
4) Římská expanze v Galii a Raetii, Římané na dolním Labi, nejstarší opěrné body, bitva v Teutoburském lese a nález u Kalkriese.
5) Kultura grossromstedtská, formování labsko-germánského kulturního okruhu časné doby Římské (stupně Ř A – Ř B2), návaznost na české prostředí (tzv. plaňanský a Marobudův horizont).
6) Archeologie doby markomanských válek (Ř B2-C1), kultura przeworská a wielbarská, labskogermánský okruh.
7) Materiální kultura starší doby Římské: a) spony, keramika, opaskové přezky, hřebeny, atd.; b)Římské importy (keramika, mince, kovové nádoby), c) sídelní struktury, d) pohřebiště. 28
8) Mladší doba Římská (stupně C1, C2): a) doklad neznámé bitvy mezi Římany a Germány u Harzhornu, Niedersachsen, b) otázka vztahu k soudobým skandinávským depotům, c) otázka migrace ve stupni C1b – změny v oblasti labskogermánského okruhu (např. Semnoni – Juthungové, vztah dolnolabských lokalit k Plotišti nad Labem a Kostelci na Hané, Alamani), d) expanze wielbarské kultury a geneze černjachovské kultury.
9) Pozdní doba Římská (stupeň C3) a přechodný horizont nástupu doby stěhování národů (stupeň D1), vývoj labskogermánského okruhu, przeworské kultury, kultury wielbarské (masłomeczská skupina), vývoj a zánik kultury černjachovské.
10) Nomádské kultury časné fáze doby stěhování národů – Hunové v Podunají, jejich původ ve východních stepích Euroasie, otázka vztahu k etnonymu Xiongnu z čínských pramenů, otázka přítomnosti Sogdů, Alanů a Kúšánů, Akatzirové, v oblasti pontské, dvorská kultura hunského kmenového svazu, „Moda danubica“ a barbaĜi rozmanitého etnického původu.
11) Migrace Vandalů, Alanů a Svébů do Západní Evropy a severní Afriky (stupeň D1, D2, D2-D3), zánik osídlení v rozsáhlých oblastech przeworské kultury, změny v osídlení ve středodunajském prostoru, otázka archeologických nálezů se vztahem k Vandalům v Pomohaní a Galii (Crimolois, Toulouse), kulturní změna a vývoj říše Vandalů v severní Africe a říše Svébů v Hispánii.
12) Migrace Vizigótů a Ostrogótů (stupeň D1 a D2, D2-D3, E1), zánik černjachovského osídlení v JV Evropě, formování kultury federátů na římské půdě, otázka rozpoznatelnosti migrace lidu krále Radagaisa (např. Sacca di Goito), vztah materiální kultury časné fáze říše Vizigótů v Toulouse k post-černjachovskému horizontu a kultuře federátů středodunajského prostoru, vývoj říše Vizigótů, migrace a formování Ostrogótů na Balkáně a Apeninském poloostrově, vztah k materiální kultuře „Moda Danubica“.