Anotace
Stručná anotace předmětu
Cíl předmětu:
Studenti budou mít přehled o teoriích i praxi osobnostně sociálního rozvoje jako obsahu školní i mimoškolní výchovy.
Budou se orientovat ve struktuře základních jevů/pojmů s touto tématikou spjatých a budou s to aplikovat ji na základě různých zkušeností (minulých, s předmětem paralelně nabývaných, příp. získávaných i přímo v předmětu). Budou se orientovat též ve specifice dalších pedagogických systémů orientovaných na problematiku osobnostně sociálního rozvoje.
Osnova předmětu:
Mezioborové pojetí osobnostního, sociálního a morálního rozvoje (teorií psychologie, kognitivní neurovědy, sociologie atd.). Typy a funkce osobnostně sociálního rozvoje. Osobnostní a sociální rozvoje jako téma sociálně pedagogické.
Konkrétní teoretická pedagogická východiska školního pojetí os. soc. rozvoje. Teorie s vlivem na edukaci v oblasti osobnostních a sociálních dovedností. Školní forma osobnostně sociálního rozvoje osobnostní a sociální výchova.
Behaviorální pojetí edukace na tomto poli. Cíle, principy, témata, metody a formy osobnostní a sociální výchovy.
Strukturované pedagogické systémy zabývající se osobnostně sociálním rozvojem (dramatická výchova, sociální výcvik, globální výchova, zážitková pedagogika a další).
Atestace: zkouška.
Pokud nebude získán atest ve školním roce, kdy je student zapsán na předmět, je možné v dalším šk. roce požádat o opakovaný zápis předmětu.
Studijní literatura
Základní:
Valenta, J. (2006) Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno: AISIS.
Valenta, J. (2013) Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada Publishing.
Valenta, J. (2017) Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Podkladová studie k revizi rámcových vzdělávacích programů. Praha: NUV. Dostupný na: http://www.nuv.cz/file/3249/
Doporučená:
Betrand, Y. (1998) Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.
Ding, S. & Littelton, K. (2005) Children's Personal and Social Development. Hoboken: Wiley-Blackwell.
Kasíková, H. (1997) Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Portál.
Kolařík, M. (2011) Interakční psychologický výcvik. Praha: Grada Publishing. 69
Komárková, R., Slaměník, I. &, Výrost, J. (Eds) (2001) Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálněpsychologický výcvik. Praha: Grada Publishing.
Lazarová, M. & Nehyba, J. (eds.) (2013) Krajinou zkušenostně reflektivního učení. Brno: MUNIPRESS.
Machková, E. (2004) Jak se učí dramatická výchova. Praha: DAMU.
McLaughlin, C. &, Alexander, E. (2005) Reframing personal, social and emotional education: Relationships, agency and dialogue. London: NAPCE for the National Children's Bureau.
McLaughlin C. & Byers, R. (2001) Personal and social development for all. London: David Fulton, Publisher.
Pelikán, J. (2002) Pomáhat být. Otevřené otázky teorie provázející výchovy. Praha: Karolinum.
Pike, G. & Selby, D. (1994) Globální výchova. Praha: Grada.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2016) Praha: MŠMT.
Valenta, J. (1999) Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik–srovnání systémů. Praha: ISV.
Valenta, J. (2014) Edukační teorie a (tzv.) praktické obory zabývající se osobnostním a sociálním rozvojem. In
Jedlička,
R. (Ed.) Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy. Praha: Karolinum, s. 156-187.
Valenta, J. (2008) Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Grada Publishing.