Stručná anotace předmětu
Cíl předmětu:
Studenti budou nabývat osobnostně sociálních kompetencí potřebných pro dobré zvládání role sociálního pedagoga, pedagogického poradce a pedagoga osobnostně sociálního rozvoje a prevence, nebo je budou upevňovat a zdokonalovat. Předmět se bude orientovat především na praktické učení bazálním osobnostním a sociálním dovednostem v souladu s žádoucími kompetencemi sociálního pedagoga. Učení neakcentuje prioritně aplikované dovednosti (např. komunikace při supervizi), ale pracuje především se základy dovedností použitelných napříč profesí (i v životě mimo profesi). Současně vytváří základ pro aplikovaná témata v jiných předmětech (mediace; poradenský rozhovor atd.).
Osnova předmětu:
Předpokládá se zosobněná, zážitková a reflektivní práce s těmito tématy (pořadí je abecední): aktivní naslouchání, asertivita, empatie, komunikační flexibilita, psychohygienické dovednosti, rozpoznání podstaty sociálních situací, sdělování zpětných vazeb, seberegulace, srozumitelné vyjadřování, strategie zvládání obtížné komunikace a
řešení konfliktů, využívání (a kontrola) vlastní paralingvistiky a řeči těla, znalost sebe, dovednosti sebereflexe a práce na osobní stabilitě.
Studijní literatura
ALBERTI, R., Emmina, M. Umění stát si za svým. Praha: Portál, 2011.
BELZ,H. – SIEGRIST,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001.
CHUDÝ, Š., JŮVOVÁ, A., NEUMEISTER, P. a kol. Vybrané diskurzy teorie a praxe ve vzdělávání a uplatnění sociálních pedagogů v kontextu pomáhajících profesí II. Brno: Paido, 2011.
KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem. Kladno: AISIS, 2005.
PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013.
TREVITHICK, P. Social Work Skills: A Practice Handbook. Maidenhead: Open University Press, 2005.
VALENTA, J. Učíme (se) komunikovat. Kladno: AISIS, 2005.