Témata ZS
1) Politická filozofie a politická věda. Konec pozitivismu. Zkoumání zaměřené na problém, metodu a teorii. Shapiro: Útěk před realitou v humanitních vědách (kap. V).
2) Přirozené právo – Strauss versus historizace konceptů politické teorie. Strauss: Co je politická filozofie. Znoj: Konec přirozeného práva a tápání ÚS v této věci.
3) Koncept svobody – polemika o liberálním pojetí Berlin, I.: Dva pojmy svobody. Taylor, Ch.: Omyl negativním svobody.
4) Republikánské pojetí svobody a MacCallum, Jr. Pettit, P.: Before Negative and Positive Liberty. MacCallum, Jr.: Negative and Positive Freedom. Znoj: Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem.
5) Antické pojetí politiky: Protágorův mýtus: sofisté a skepse (Diogenes, Antifon), Platónovy ideje, Aristotelova metafyzika. Platón: Protágorás
6) Obrana Sokrata. Sokrates čelí obvinění. (Zpracovat protokoly na hodinu.) Platón: Obrana Sókrata
7) Druhá a třetí Sokratova řeč. Platón: Obrana Sókrata Suvák: K interpretácii Sókratových posledních slov, in Filozofický časopis č. 3/2019.
8) Nevinný Sokrates ve vězení. Platón: Kritón
9) Platon I. Politika jako realizace nadsmyslových idejí (mýtus o jeskyni). Výměr spravedlnosti: jednota a spolupráce v obci, mýtus o přirozeném rozdělení obce na třídy, společný majetek a společné ženy u strážců, eugenika, politická pedagogika: přesvědčování a donucování. Platón: Ústava
10) Platón II. Typologie ústav. Platónova kritika demokracie. Platón jako předchůdce totalitarismu podle Poppera Platón: Ústava Popper: Otevřená společnost I, kap.
6.
11) Aristoteles I. Kritika Platóna Aristotelés, Politika, kn.
2.
12) Aristoteles II. Pojem politického společenství. Přirozený původ obce. Aristotelés: Politika, kn.
1.
13) Aristoteles III. Aristotelovo pojetí spravedlnosti a typologie ústav. Aristotelés: Politika, Etika Nikomachova. Témata LS
1. Machiavelli a republikanismus. Znoj, Bíba (eds.), Machiavelli mezi republikanismem a demokracií.
2. Hobbesovo pojetí přirozených práv a legitimita politické moci. Hobbes, Leviathan (vybrané části).
3. Lockovo pojetí přirozených práv a legitimita politické moci. Locke, Druhé pojednání o vládě (vybrané části).
4. Četba: Lockovská podmínka spravedlivého přivlastnění a původ soukromého vlastnictví podle Nozicka.
5. Rousseauovo pojetí sociálních nerovností a společenské smlouvy. Rousseau, Pojednání o původu nerovnosti a pojednání O společenské smlouvě.
6. Utilitarismus: Benthamův princip užitečnosti a Millův princip škody jako způsoby legitimizace politické moci Shapiro, Morální základy politiky.
7. Trh jako měřítko užitečnosti (Pareto). Edgewortův čtverec a temné stránky paretovského optima. Shapiro, Morální základy politiky.
8. Marxismus: materialistické pojetí dějin a teorie vykořisťování. Shapiro, Morální základy politiky; Znoj, Marxismus a jeho revize.
9. Liberalismus volného trhu. Hayekovo pojetí tržního řádu a kritika sociální spravedlnosti. Hayek, Právo, zákonodárství a svoboda, kap. IX, X.
10. Rawlsův politický liberalismus I: Principy spravedlnosti a jejich odůvodnění.
11. Rawlsův politický liberalismus II: Procedurální spravedlnost: základní struktura společnosti, přednost práva, neutralita práva, překrývající konsensus Rawls, Teorie spravedlnosti, kap. I, II.
12. Komunitaristická kritika liberalismu. Kolektivní dobra, kolektivní identita a kolektivní práva (Sandel, Taylor, Walzer) Taylor, Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy. Sandel, Spravedlnost. Co je správné dělat
13. Taylorův občanský republikanismus a multikulturalismus. Taylor, Politika uznání.
Studenti se seznámí s tím, jak byl v hlavním proudu západní filozofie od antiky po současnost pojímán politický řád a legitimizována politická moc (autorita) pomocí pojmů jako svoboda, právo, spravedlnost a společné dobro, jejichž význam se historicky proměňoval. Nejprve v ZS bude podán výklad antické politické filozofie. Poté v LS v předmětu Dějiny politické filozofie II se výklad zaměří na to, jak se v moderní době utvářela liberální tradice individualistického pojetí přirozených práv v konfrontaci s republikanismem, jak byla reformulována utilitarismem, kritizována marxismem a dále se proměnila v nedávné polemice s komunitarismem.
Podmínky atestace: Docházka 70% a seminární práce v rozsahu 14000 znaků.