Sylabus
* Dějiny mezinárodních vztahů
* číslo kurzu: APO100018
* Jméno vyučujícího
PhDr. Jan Květina kvetina@gjkt.cz
* Forma a časový rozsah kurzu
LS 1/1
* Způsob atestace
Zkouška: zkouška ústní formou, požadující znalost základních problémů mezinárodní politiky v letech 1648-1991 a vycházející z tematického obsahu přednášek, samostudia povinné literatury, eventuelně seznamu prostudovaných doporučených publikací.
* Stručná charakteristika kurzu
Kurz poskytuje základní analýzu proměn chápání a uspořádání mezinárodního prostoru od třicetileté války do konce 20. století, v rámci čehož je zapotřebí akcentovat tři principy, jež hrají při charakteristice kurzu zásadní roli: 1) časové vymezení analyzované epochy je iniciováno s ohledem na interpretaci mezinárodních vztahů jako fenoménu moderních suverénních států, což znamená, že diplomacie před rokem 1648 je vnímána jako kvalitativně odlišná záležitost a je tudíž opomíjena; 2) interpretace mezinárodních vztahů vychází z eurocentrického pohledu, tj. přistupuje k základním problémům mezinárodního prostoru dobovým velmocenským prizmatem; 3) vzhledem k propedeutickému charakteru kurzu je kladen důraz nikoli na detailní faktografickou znalost veškerých historických situací, ale na schopnost porozumění základních vývojových trendů. Tematika kurzu tak vybízí k širší diskuzi ohledně možností aplikace teoreticko-explanačních schémat (teorie paradigmat) na konkrétní případy problémů a struktur evropské mezinárodní politiky.
* Přehled témat a problémů k diskuzi: 1) Od křesťanského univerzalismu k sekulárnímu partikularismu
● Třicetiletá válka: idealistická a realistická interpretace
●Vestfálský mír: zrození moderního státu
● Francouzská hegemonie v Evropě
● Krize systému: „severní“ a „jižní“ evropská válka 2) Pentarchie a „balance of power“
● Rozpad středoevropské hegemonie: války o dědictví rakouské
● První konflikt světového charakteru: Sedmiletá válka
● Logika síly a prostoru: polská otázka 3) Zrod ideologické války a koncert velmocí
● Napoleonovo šíření revoluce a fungování konzervativních koalic
● Vídeňský kongres a Svatá aliance: ideologický pragmatismus
● Koncert velmocí jako nejstabilnější mezinárodní systém? 4) Bismarckův systém a jeho krize
● Zrod Německa jako evropské velmoci
● Taktika překrývajících se koalic: Trojspolek a Spolek tří císařů
● „Imperial Overheating“ a koncepce koloniálního dobrodružství 5) Bezpečnostní dilema a světový konflikt
● Zamrznutí systému: logika mocenských bloků
● Čekání na válku: koloniální vs. evropský konflikt
● Proměny válečné diplomacie
● Bolševická revoluce jako logika světové proměny 6) Versaillský systém a jeho limity
● Logika mírová konference a přístupy velmocí
● Nástup USA jako mezinárodní velmoci
● Krize systému a politika appeasementu 7) Systém aliance a rivality: antihitlerovská koalice
● Spojenecká jednání během 2. světové válkxy
● Logika Postupimské konference 8) Fixace bipolarity a politika containment
● Ohniska evropského napětí
● Logika klientských států: Korejská válka 9) Krize východního bloku a politika Třetího světa
● Mezinárodní krize roku 1956: Maďarsko a Suez
● Ohniska evropského napětí: Berlín a Československo
● Karibská krize
● Bipolární interpretace dekolonizace 10) Od détente k rozpadu bipolarity
● Odzbrojovací jednání
● Říše zla vs. Perestrojka
● Pád SSSR: mezinárodní vs. vnitropolitická interpretace
Anotace
Kurz poskytuje základní analýzu proměn chápání a uspořádání mezinárodního prostoru od třicetileté války do konce 20. století, v rámci čehož je zapotřebí akcentovat tři principy, jež hrají při charakteristice kurzu zásadní roli: 1) časové vymezení analyzované epochy je iniciováno s ohledem na interpretaci mezinárodních vztahů jako fenoménu moderních suverénních států, což znamená, že diplomacie před rokem 1648 je vnímána jako kvalitativně odlišná záležitost a je tudíž opomíjena; 2) interpretace mezinárodních vztahů vychází z eurocentrického pohledu, tj. přistupuje k základním problémům mezinárodního prostoru dobovým velmocenským prizmatem; 3) vzhledem k propedeutickému charakteru kurzu je kladen důraz nikoli na detailní faktografickou znalost veškerých historických situací, ale na schopnost porozumění základních vývojových trendů.
Tematika kurzu tak vybízí k širší diskuzi ohledně možností aplikace teoreticko-explanačních schémat (teorie paradigmat) na konkrétní případy problémů a struktur evropské mezinárodní politiky.