Sylabus
Současná kritická teorie
Výběrový předmět
* Jméno vyučujícího
Marek Hrubec, PhD.
* Forma kursu a časový rozsah
ZS 1/1
* Forma atestace
Zápočet
* Požadavky k atestacím
Seminární práce
* Stručná charakteristika obsahu
Předmětem kurzu je výklad hlavních témat a interpretací současné kritické teorie (neboli tzv. Frankfurtské školy) posledních let, v rámci politických a sociálních myšlenek období uplynulého dvacetiletí. Důraz na poslední roky by měl pomoci ukázat, jakým způsobem je kritická teorie schopna reagovat na současn é proměny politiky a společnosti.
Kritická teorie si svoji proslulost získala především svým vlivem na snahy o reformu západní společnosti prostřednictvím studentského hnutí a jeho revolty v 60. letech. Postupný vývoj kritické teorie od jejího založení až do dnešních dnů lze pojímat jako reprezentativní proměnu myšlení a jeho klíčových dilemat a napětí ve 20. století, v závislosti na vlivu marxismu, psychoanalýzy, kulturních studií, existencialismu, postmoderny, liberalismu, komunitarismu či globalizačních studií.
Hlavními analyzovanými tématy budou komunikativní jednání, boj o sociální uznání, multikulturalismus, redistribuce, ekonomická a kulturní globalizace, imperialismus, kulturní průmysl. Po úvodu do založení kritické teorie se výklad zaměří na prezentaci a vzájemné odstínění názorů klíčových současných reprezentantů kritické teorie: Jűrgena Habermase, Axela Honnetha, Nancy Fraserové, Karla-Otto Apela a dalších autorů.
Ve svých programových dokumentech a klíčových textech kritická teorie odmítá tradiční, "společensky konformní zkoumání" a snaží se o utváření "kritického sebevědomí společnosti". Usiluje o komplexní provázání empirického výzkumu s teoretickou reflexí. Pokouší se o kritiku, jejímž cílem je odkrývání rozporů mezi idejemi a realitou. Tato kritika se vymezuje proti partikulárnímu zájmu spjatému s nějakou úzce definovanou sociální skupinou a spojením teorie a praxe se ve jménu spravedlnosti snaží zastupovat zobecnitelný zájem neboli zájem obecné veřejnosti. Předpokládaným ideálem je zde "pospolitost svobodných lidských bytostí".
Anotace
Předmětem kurzu je výklad hlavních témat a interpretací současné kritické teorie (neboli tzv. Frankfurtské školy) posledních let, v rámci politických a sociálních myšlenek období uplynulého dvacetiletí. Důraz na poslední roky by měl pomoci ukázat, jakým způsobem je kritická teorie schopna reagovat na současné proměny politiky a společnosti.
Kritická teorie si svoji proslulost získala především svým vlivem na snahy o reformu západní společnosti prostřednictvím studentského hnutí a jeho revolty v 60. letech. Postupný vývoj kritické teorie od jejího založení až do dnešních dnů lze pojímat jako reprezentativní proměnu myšlení a jeho klíčových dilemat a napětí ve 20. století, v závislosti na vlivu marxismu, psychoanalýzy, kulturních studií, existencialismu, postmoderny, liberalismu, komunitarismu či globalizačních studií.
Hlavními analyzovanými tématy budou komunikativní jednání, boj o sociální uznání, multikulturalismus, redistribuce, ekonomická a kulturní globalizace, imperialismus, kulturní průmysl. Po úvodu do založení kritické teorie se výklad zaměří na prezentaci a vzájemné odstínění názorů klíčových současných reprezentantů kritické teorie: Jűrgena Habermase, Axela Honnetha, Nancy Fraserové, Karla-Otto Apela a dalších autorů.
Ve svých programových dokumentech a klíčových textech kritická teorie odmítá tradiční, "společensky konformní zkoumání" a snaží se o utváření "kritického sebevědomí společnosti". Usiluje o komplexní provázání empirického výzkumu s teoretickou reflexí. Pokouší se o kritiku, jejímž cílem je odkrývání rozporů mezi idejemi a realitou. Tato kritika se vymezuje proti partikulárnímu zájmu spjatému s nějakou úzce definovanou sociální skupinou a spojením teorie a praxe se ve jménu spravedlnosti snaží zastupovat zobecnitelný zájem neboli zájem obecné veřejnosti. Předpokládaným ideálem je zde "pospolitost svobodných lidských bytostí".