Syllabus
Témata: 1. Národní identita v postmoderní epoše. Česká optika polského příběhu: jak a proč rozumět polské identitě? 2.
Mýtus šlechtické republiky v 16. a 17. století: Poláci jako obhájci demokracie vs. Poláci jako zhýralí anarchisté 3.
Osvícenská debata: Polský sarmatismus jako záchrana evropské civilizace, nebo cesta do pekel? 4. Polská bezstátní identita 1795–1863: mezi ultrakonzervatismem a revolučním radikalismem 5.
Zrod moderního Poláka 1863: integrální nacionalismus proti vlasteneckému socialismu 6. Obnova „Velkého Polska“ 1918: federace, nebo impérium? 7.
Ještě Polsko nezhynulo: hlavní oběť druhé světové války? 8. Soutěž o duši polského národa: lidové versus katolické Polsko 9.
Společnost mimo stát: tradice Solidarity 10. Současná dilemata polské identity
Annotation
Anotace předmětu: Vzhledem k tomu, že problematika české reflexe polské národní identity je i přes vzájemnou dějinnou a geografickou blízkost zatížena řadou historicistních či naopak modernistických stereotypů, je tento kurz zaměřen na důkladné zmapování procesu formování různých narativů polské kolektivní sebe-identifikace v novověké epoše, jež prošla ve srovnání s ostatními evropskými diskurzy identity velmi bouřlivým vývojem. Při akceptování konstruktivistického chápání národů jako bytostně moderních forem organizace společnosti bude kurz hledat odpovědi na klíčové otázky „Co to znamená být Polákem?“ a „kde leží Polsko?“ v závislosti na různých historických a ideových kontextech od 17. do 20. století.