Anotace
Cílem tohoto kurzu je zmapovat a analyzovat krach tzv. středoevropských demokracií v meziválečném období, jejichž neblahý osud bývá často dáván do souvislosti jak s nestabilitou dotyčného regionu, tak s dokladem neúspěšného a nedomyšleného nastavení principů Versailleského mírového systému po konci 1. světové války. Sonda do sociálních a politických peripetií různých států tohoto regionu (Polsko,
Maďarsko, Československo, Rakousko, Pobaltí) by tak měla frekventantům kurzu přiblížit jak specifické odlišnosti jednotlivých národních identit, tak přinést potřebnou komparativní perspektivu v otázce, do jaké míry byl vývoj a osud demokratických režimů těchto státních útvarů spjat společnými systémovými rysy, a do jaké míry je naopak nutné hovořit o svébytném rozpadu polského, maďarského
či československého režimu. Nezbytnou součást kurzu tudíž představuje analýza zhroucení meziválečné koncepce středoevropské demokracie, opřená o charakteristiku fundamentálních atributů nastupujících autoritářských režimů. Skutečnost, že středoevropská historiografie měla v důsledku marxistického paradigmatu tendenci označovat autoritářské vzorce středoevropské politiky jako fašistické, nás tudíž staví před prospěšnost uplatnění nuančnějších kritérií, jež přirozeně vyžaduje porozumění historickému kontextu Piłsudského Polska, Horthyho Maďarska, Beranova Česko-Slovenska či paralelním rysům pobaltských nedemokratických systémů.