Sylabus
Tematická struktura kursu: 1 // O čem a k čemu je sociologie?
A k čemu je studentovi prvního ročníku jiného oboru? Na co se sociologie ptá a proč? 2 // Proč se lidé rozdělují na My a Oni?
Jste přesvědčeni že lidé jsou jedinečné neopakovatelné bytosti? A aplikujete na ně nějaké stereotypy? A můžeme přemýšlet sami o sobě bez druhých a bez stereotypů kolem nás? Jaký význam pro naše Já mají skupiny, k nimž se hlásíme? Proč rasismus a nacionalismu již dávno nevymizel? 3 // Konformita
Nakolik jednáme a myslíme svobodně, a nakolik nemůžeme vystoupit z rámců, norem a rolí, do kterých nás vychovalo naše okolí? Proč je kolem nás tolik konformity? A je (podle sociologie) možné být nekonformní? 4 // Socializace a gender
Jak si vytváříme obraz světa, v němž žijeme a jak to ovlivňuje naše představy o druhých a o nás samotných? Jsme určeni spíše naší biologickou podstatou nebo spíše prostředím, v němž jsme vyrůstali? Jak moc se ztotožňujete se společenskými recepty na ženskost a mužnost? A znovu – kde je v tomto případě hranice mezi autentickým já a tím, čím nás učinila společnost? 5 // Deviace
Jsou všichni devianti společensky nebezpeční? A co je to vlastně deviace? Proč je dnes okolo nás tolik zločinu? Co dělá ze člověka zločince? Zvláštní osobnostní rysy, genetická predispozice, nějaká psychická anomálie, nebo snad společenské podmínky, ve kterých žije? A deviace sebevraždy – dovedete si tento v podstatě vysoce individuální akt představit jako sociologické téma? 6 // Nerovnost a chudoba
Proč existuje nerovnost mezi lidmi? A proč je lidmi do určité míry přijímána a tolerována? Co je pro postavení člověka ve společnosti určující? A co všechno naše pozice ve společnosti ovlivňuje - chování, vkus, šanci na dožití či jakého si vybereme životního partnera? Jak se můžeme ocitnout v pasti chudoby a jaké jsou její důsledky? 7 // Nerovnost a vzdělávání
Myslíte si, že Vaše studium na vysoké škole je jen Vaší zásluhou, nebo jste se spíše do vyšších pater vzdělávacího systému „svezli“ díky rodičům a prostředí, v němž jste vyrůstali? S tím se pojí mnoho obecných otázek: Jak vzdělávací systém reprodukuje nerovnost? Jak původ žáků ovlivňuje jejich šance na úspěch? Myslíte, že děti z chudších poměrů mají stejné šance na úspěch? A pokud ne, čím to může být? 8 // Moc a média
Jakou roli v mocenském uspořádání společnosti hrají média? 9 // Proč se nedaří řešit problémy společnosti?
Proč jsou mnohé organizace ustrnulé? Proč je mnohdy tak těžké u závažných problémů zavést efektivní řešení? 10 // Jak jsme k tomu došli?
Jinými slovy: jak k tomu sociologie došla? Aneb počátky sociologického myšlení (bez základů by to nešlo). 11 // Sociální změna
Jaké změny jsou podle sociologie zásadní pro pochopení dnešních společností a jejich směřování?
Změny probíhající ve společnosti mohou být dočasné a povrchové, ale také mít povahu dlouhodobého trendu či náhlé hluboké (strukturální) změny, která vytvoří na dlouhou dobu nové podmínky pro sociální existenci. V přednášce se zastavíme u několika dlouhodobých trendů a výrazných zlomů, kterými se sociologie zabývá a u kterých panuje shoda. Zastavíme se tak mj. u následujících otázek. Jak se mění sociální život ve společnosti? Jsou si lidé dnes více "cizí"? A stojí za podobou dnešního sociálního života pouze sociální média a smartphony? Jak sociologie vztahy mezi lidmi a "sociální život" vlastně zkoumá? Jaký je odborný obsah pojmů globalizaci, postindustriální společnost a informační společnost?
Anotace
Kurs, určený pro neoborové studenty, je koncipován jako seznámení se základními stavebními kameny sociologie jako vědního oboru a specifického způsobu nahlížení na svět. V průběhu tohoto seznamování budou účastníci kursu vedeni ke schopnosti rozlišovat mezi sociologickou a vlastní oborovou perspektivou na metodologické i teoretické úrovni.
Sociologický přístup je široce uplatnitelný napříč širokým spektrem oborů, jejichž předmět se dotýká otázek skladby a dynamiky lidských společností. Předmět je tedy relevantní pro studenty, jejichž primární obor zahrnuje zkoumání specifických kultur, kulturních prvků i specifik areálově vymezených společností, jakož i studium základních komponent v organizaci lidských společností, jako jsou náboženství, jazyk, komunikační média, historie či politika. Sociologii s dalšími vědami o člověku pojí mnohá sdílená teoretická i metodologická východiska; vhled do sociologické perspektivy tak může oborově specifické chápání studovaných jevů prohloubit a rozšířit o další, relevantní, vztahy a souvislosti.