- Specifická úskalí pro dětský vývoj - Posilující (protektivní, resilientní) a ohrožující (rizikové) faktory ve vývoji - Poruchy raného přilnutí a důsledky pro další vývoj - Psychická deprivace a subdeprivace
- Vývoj sebepojetí
- Vyrovnávání se se závažnou situací, koncept smrti u dětí - Klinická diagnostika na základě Mezinárodní klasifikace nemocí - Duševní poruchy a poruchy chování, zejména: poruchy chování u dětí útlého věku a v předškolním věku, specifické vývojové poruchy (hyperaktivita, poruchy učení, poruchy jazyka a řeči), poruchy řeči, pervazívní poruchy včetně autismu,mentální retardace, poruchy sociálního chování, úzkosti, fobie a poruchy sociálního kontaktu, neurotické poruchy a poruchy nálad u dětí, mutismus, tiky, enuréza, enkopréza, drogové závislosti, poruchy příjmu potravy, psychosomatické poruchy, psychické problémy chronicky nemocných dětí, dishamronický vývoj osobnosti.
-Neurotické poruchy a poruchy nálad u dětí. - Syndrom týraného a zneužívaného dítěte.
Přednáškami, kazusitikami a cvičeními se posluchači seznamují se základními poznatky klinické vývojové psychologie a psychopatologie. Důraz je kladen na posilující (resilientní) a ohrožující (rizikové) faktory dětského vývoje s prohloubeným zaměřením na uspokojování resp. neuspokojování (deprivaci) základních potřeb psychické a sociální povahy. Vývoj dítěte je sledován zejména ve vztahovém a rodinném kontextu. Osvětlují se důsledky náležitého neuspokojení vitálních potřeb pro psychopatologický vývoj osobnosti. V průběhu předmětu jsou studenti obeznamováni s problematikou klasifikace a klinické diagnostiky kriterií duševních poruch a poruch chování příznačných pro dětský věk anebo v dětství vznikajících.
To vše se chápe jako východisko k plánování a realizaci preventivních opatření, opatření na podporu duševního zdraví a psychologické intervence v indikovaných případech.